Kleksa

Maturita 2027 · Česko · Čeština

Česká literatura po roce 1945: Skupina 42, socialistický realismus, šedesátá léta, samizdat a exil

Česká literatura po válce prošla krátkou svobodou, dobou ideologického tlaku, uvolněním šedesátých let a pak zákazy, samizdatem a exilem. K maturitě z češtiny tu najdeš, jak tyto etapy poznat, autory a díla, která katalog jmenuje, ukázku z Ortenových Elegií s rozborem a úlohy ve formátu didaktického testu.

Období: asi 1945–1989, s předehrou v letech okupace a s přesahem po sametové revoluci

Maturita: katalog, 1.8 „Orientuje se ve vývoji české a světové literatury“ a část C (skupina „Literární historie a literární teorie“ tvoří orientačně 10–20 % testu).

Kde se téma zkouší

podle dokumentů CERMAT
Co o tématu říká katalog maturity a v jakých úlohách se objevuje v našich cvičných testech.

  • Maturita

    Katalog, část A, 1.8 „Orientuje se ve vývoji české a světové literatury“, s. 7

    • Žák prokáže základní přehled o vývoji české a světové literatury.
    • Žák rozezná podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí.
    • Žák přiřadí text k příslušnému literárnímu směru.

    Katalog, část C: z tohoto období

    Katalog, část C „Seznam naukový“, s. 12–14

    Směry, proudy a skupiny: Socialistický realismus, Skupina 42

    Autoři a díla: František Hrubín, Jiří Kolář, Bohumil Hrabal, Jiří Orten, Jan Skácel, Ladislav Fuks, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Ludvík Vaculík, Pavel Kohout, Milan Kundera, Ota Pavel, Zdeněk Svěrák – Ladislav Smoljak, Vladimír Páral, Josef Topol, Václav Havel

    Formy úloh v našich testech

    V našich cvičných testech: výběr ze čtyř možností, přiřazování.

    Váha v testu

    Podle katalogu (část B, s. 9) tvoří skupina požadavků „Literární historie a literární teorie“ orientačně 10–20 % testu.

    Úlohy našich cvičných testů maturity jsme sestavili sami podle katalogu; testy CERMAT tu nejsou.

    Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky — Český jazyk a literatura

    Všechna témata této zkouškyCvičný test zdarma

Doba a myšlení

Po osvobození v roce 1945 nastalo krátké svobodné období. Básníci, kteří za okupace psali pro šuplík nebo v malých nakladatelstvích, mohli vydávat knihy; mnohé z nich vyšly až po válce, jako Ortenovy Elegie. Po únoru 1948 se literatura dostala pod dohled státu a oficiálním směrem se stal socialistický realismus. Skupina 42, která vznikla za okupace, v roce 1948 zanikla.
V šedesátých letech se tlak uvolnil. Vznikla próza o válce a holokaustu, humor, groteska, dramata, která se obracela k absurditě, a texty o osudu jednotlivce. Po srpnu 1968 a nástupu normalizace byla řada autorů zakázána. Někteří odešli do exilu, kde knihy vycházely například v Torontu; jiní psali do šuplíku nebo vydávali v samizdatu, například v Edici Petlice. Po roce 1989 tyto knihy vyšly v Československu poprvé.
Hranice mezi autory nejsou ostré. Orten psal za okupace a zemřel roku 1941, ale katalog ho řadí k této části literatury a jeho Elegie vyšly až po válce. Někteří prozaici, třeba Škvorecký nebo Kundera, začínali v šedesátých letech doma a dál psali v exilu. Proto si u každého autora pamatuj, kdy a kde dílo vyšlo.

Znaky

jak je poznáš
Podle čeho poznáš text tohoto období: znak a to, jak vypadá v textu.
  • Poezie za okupace a po ní mluví osobním hlasem o ohrožení a smrti → v textu: naléhavé oslovování, zvolání a básnické obrazy zkázy, krajina a věci jako zrcadlo hrůzy (Orten).
  • Poezie čtyřicátých až šedesátých let spojuje osobní zpověď s obrazem krajiny a věcí → v textu: moravská krajina, příroda a čas, tichý a zhuštěný jazyk a básnická metafora (Hrubín, Skácel).
  • Skupina 42 hledá krásu v městské všednosti → v textu: továrny, ulice, předměstí a stroje, útržkovitý záznam skutečnosti a vliv amerických básníků (Kolář).
  • Socialistický realismus slouží ideologii → v textu: schematické postavy, kladný dělník nebo budovatel, oslava strany a optimistický konec; po roce 1948 byl oficiálním směrem.
  • Próza o válce a holokaustu zachycuje obyčejného člověka v nelidské době → v textu: strach, perzekuce, vzpomínky a vnitřní svět malého člověka (Fuks, Lustig, Škvorecký).
  • Šedesátá léta přinášejí humor, ironii, absurditu a hru s vyprávěním → v textu: groteskní situace, vypravěč, který komentuje, nesmyslné fráze a hra s jazykem (Hrabal, Kundera, Páral, Havel, Topol, Kohout).
  • Samizdat a exil dávají prostor zakázaným autorům → v textu: deníkové, esejistické a polemické texty, svědectví o době a témata zakázaná doma (Vaculík, Škvorecký, Kundera, Kohout, Havel).
  • Humor všedního života a pohoda obyčejných lidí → v textu: vzpomínky na dětství a rodinu, anekdoty, laskavá ironie a příběhy z prostředí, které čtenář zná (Pavel, Svěrák a Smoljak).

Autoři a díla

  • František Hrubín (1910–1971)

    • Romance pro křídlovku (1962, lyrickoepická báseň)

    Básník, dramatik a překladatel, v jehož poezii se osobní zážitek prolíná s krajinou Lešan a Posázaví.

  • Jiří Kolář (1914–2002)

    • Ódy a variace (1946, básnická sbírka)

    Básník a výtvarník, který byl ve čtyřicátých letech členem Skupiny 42.

  • Bohumil Hrabal (1914–1997)

    • Pábitelé (1964, povídky)
    • Ostře sledované vlaky (1965, novela)

    Prozaik, který vypráví o obyčejných lidech s humorem, vzpomínkami a bohatou řečí.

  • Jiří Orten (1919–1941)

    • Čítanka jaro (1939, básnická sbírka)
    • Elegie (1946, básnická sbírka, vydaná posmrtně)

    Básník, který psal za okupace a jehož Elegie vyšly až po válce.

  • Jan Skácel (1922–1989)

    • Hodina mezi psem a vlkem (1962, básnická sbírka)
    • Smuténka (1965, básnická sbírka)

    Moravský básník, který psal zhuštěné, tiché verše o krajině, čase a pocitech.

  • Ladislav Fuks (1923–1994)

    • Pan Theodor Mundstock (1963, psychologický román)
    • Spalovač mrtvol (1967, próza)

    Prozaik, který v psychologických prózách líčí strach a tísnivé klima doby před válkou a za války.

  • Josef Škvorecký (1924–2012)

    • Zbabělci (1958, román)
    • Příběh inženýra lidských duší (1977, román vydaný v exilu)

    Prozaik a překladatel, jehož první román vyvolal po vydání roku 1958 politický skandál a který od roku 1969 žil v Kanadě.

  • Arnošt Lustig (1926–2011)

    • Démanty noci (1958, povídky)
    • Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964, novela)

    Prozaik, který vychází z vlastní zkušenosti s terezínským ghettem a líčí obyčejné lidi v mezní situaci.

  • Ludvík Vaculík (1926–2015)

    • Sekyra (1966, román)
    • Dva tisíce slov (1968, manifest)

    Prozaik, autor manifestu Dva tisíce slov a zakladatel samizdatové Edice Petlice.

  • Pavel Kohout (nar. 1928)

    • August August, august (1967, divadelní hra)
    • Hvězdná hodina vrahů (1995, román)

    Básník, dramatik a prozaik, který začínal v době budovatelské poezie a v sedmdesátých letech odešel do exilu.

  • Milan Kundera (1929–2023)

    • Žert (1967, román)
    • Nesnesitelná lehkost bytí (1984, román; česky vyšel v exilu 1985)

    Prozaik, který psal o osudu jednotlivce v době totality a žil v exilu ve Francii.

  • Ota Pavel (1930–1973)

    • Smrt krásných srnců (1971, povídky)
    • Jak jsem potkal ryby (1974, povídky)

    Novinář a prozaik, který s laskavým humorem vzpomíná na dětství, otce a rybaření.

  • Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak (Svěrák nar. 1936, Smoljak 1931–2010)

    • Hospoda Na mýtince (premiéra 1969, hra Divadla Járy Cimrmana)

    Dvojice autorů, herců a scenáristů, která stála u Divadla Járy Cimrmana a psala filmové komedie.

  • Vladimír Páral (1932–2026)

    • Veletrh splněných přání (1964, próza)
    • Katapult (1967, próza)

    Prozaik, který satiricky zachycuje život lidí v době socialismu.

  • Josef Topol (1935–2015)

    • Konec masopustu (1963, divadelní hra)

    Dramatik a básník, jehož hry se zabývají láskou, upřímností a vztahy mezi lidmi.

  • Václav Havel (1936–2011)

    • Zahradní slavnost (1963, divadelní hra)
    • Vyrozumění (1965, divadelní hra)

    Dramatik, esejista a disident, jehož hry používají absurditu a vyprázdněné fráze.

Ukázka

Jiří Orten: Elegie, Druhá (3. sloka)
1Proč věříš mlze, skálo, víro moje?2Mlha tě svléká, nevěř tomu rouchu!3Kdejaké hnízdo je už vypleněno,4kdejaký lupič na vrchol se vloudil5a vztyčil prapor poplivaný smrtí;6bičují hole do tvých sladkých boků,7vidím již gejsír, který marně tryská,8vražedné ruce po tobě se plazí9a rdousí tě a zardousí tě brzo.10Plačící lidé stojí na úpatí11a nevěří té zkáze. Já jí věřím, skálo!

Jiří Orten. Podle vydání: Elegie. Praha: Čin, 1946, s. 12–13 (první knižní vydání).

Rozbor ukázky

Ukázka je třetí sloka Ortenovy druhé elegie, napsané za okupace. Básník se obrací ke skále, tedy k věci, a mluví s ní jako s milovanou bytostí. Právě osobním hlasem a oslovením („Proč věříš mlze, skálo, víro moje?“, verš 1) vyjadřuje ohrožení: mlha skálu svléká, hnízda jsou vypleněna a lupič vztyčil prapor „poplivaný smrtí“ (verše 3–5). Lyrický subjekt nemluví o hrůze obecně, ale zvedá ji do obrazu zkázy, která se blíží, a smrt je v ukázce stále přítomná.
Zároveň je ukázka dobrým příkladem poezie, která spojuje zpověď s obrazem krajiny a věcí. Skála, mlha nebo hnízdo nejsou jen kulisa, ale zrcadlí vnitřní stav básníka. Poslední verš („Já jí věřím, skálo!“) láme předchozí výzvy v jediné zvolání: básník ví, že zkáza přijde, a přesto zůstává u své skály. Vazba mezi věcí a osobním pocitem je znak, který na této stránce uvádíme i u poezie pozdějších let.

Úloha ve formátu didaktického testu

naše úloha
Úloha v podobě, v jaké ji uvidíš v testu. Zkus ji vyřešit dřív, než otevřeš řešení.

Úloha 1.Přiřazování

Přiřaďte k popisu (1–4) pojem z dějin české literatury po roce 1945 (A–F). Dvě možnosti zůstanou navíc.
  1. Vydávání textů rozmnožováním vlastními silami, bez cenzury, v době, kdy autor nesměl publikovat.
  2. Skupina básníků a malířů, která se za okupace zaměřila na město, předměstí a všední věci.
  3. Tvorba těch autorů, kteří po roce 1968 odešli do zahraničí a vydávali tam, například v Torontu.
  4. Oficiální směr po roce 1948, který měl sloužit ideologii a kladl důraz na schematické hrdiny a optimistický konec.
  • A)Skupina 42
  • B)socialistický realismus
  • C)samizdat
  • D)exilová literatura
  • E)existencialismus
  • F)poetismus

Úlohu jsme sestavili sami ve formátu didaktického testu. Není to úloha CERMAT.

Vyzkoušej si to

kontrola hned
Vyber nebo napiš odpověď a hned ji zkontroluj: řešení se ukáže pod úlohou. Jak hodnotí CERMAT: dávají se jen celé body a za nesprávné řešení se neudělují záporné body.
Maturita

Úloha 2. (0–1)

Který z následujících autorů byl členem Skupiny 42?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 3. (0–2)

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
Ota Pavel napsal Zahradní slavnost.
Manifest Dva tisíce slov napsal Václav Havel.
Bohumil Hrabal je autorem novely Ostře sledované vlaky.
Román Zbabělci vyšel poprvé v exilu v Torontu.

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 4. (0–3)

Přiřaďte k jednotlivým dílům (1–3) jejich autora (A–E).
  1. ALadislav Fuks
  2. BArnošt Lustig
  3. CVladimír Páral
  4. DOta Pavel
  5. EMilan Kundera
1. Jak jsem potkal ryby
2. Pan Theodor Mundstock
3. Nesnesitelná lehkost bytí

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 5. (0–1)

Vypište z ukázky přídavné jméno, kterým básník označuje ruce, jež se po skále plazí.
Proč věříš mlze, skálo, víro moje? Mlha tě svléká, nevěř tomu rouchu! Kdejaké hnízdo je už vypleněno, kdejaký lupič na vrchol se vloudil a vztyčil prapor poplivaný smrtí; bičují hole do tvých sladkých boků, vidím již gejsír, který marně tryská, vražedné ruce po tobě se plazí a rdousí tě a zardousí tě brzo. Plačící lidé stojí na úpatí a nevěří té zkáze. Já jí věřím, skálo! Odpověď:

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Víc úloh: vyřeš zdarma celý cvičný test

Časté záměny

kde se ztrácejí body
  • Skupina 42, nebo Devětsil? Skupina 42 vznikla za okupace, soustředila se na město, předměstí a všední věci, zatímco Devětsil byl meziválečný a patří k avantgardě.
  • Samizdat, nebo exil? Samizdat znamená, že se text rozmnožoval vlastními silami doma, bez cenzury. Exilová literatura vznikala v zahraničí a vycházela třeba v Torontu.
  • Datum vzniku, nebo datum vydání? Škvoreckého Zbabělci byli napsáni 1948–1949, ale vyšli až roku 1958. Orten psal za okupace, jeho Elegie vyšly až po válce. U těchto autorů hledej, kdy kniha skutečně vyšla.
  • Socialistický realismus, nebo normalizace? Socialistický realismus byl oficiálním směrem po roce 1948. Po roce 1968 už šlo o dobu normalizace, kdy byla řada autorů zakázána a jejich knihy vycházely v samizdatu nebo v zahraničí.

Zapamatuj si

  • Česká literatura po roce 1945: asi 1945–1989, s předehrou v letech okupace.
  • Skupina 42 hledá krásu ve městě a všedním životě; socialistický realismus slouží ideologii.
  • Samizdat se šíří doma bez cenzury; exilová literatura vychází v zahraničí.
  • Zapamatuj si rozdíl mezi vznikem a vydáním díla: u Ortena, Škvoreckého a dalších se oba roky liší.
  • Šedesátá léta: humor, ironie, absurdita, hra s vyprávěním.

Otázky a odpovědi

  1. 1.Co byla Skupina 42?+
    Odpověď:Byla to skupina básníků a malířů, která se formovala za okupace a zanikla roku 1948. Zaměřila se na město, předměstí, továrny a život obyčejných lidí. Hledala krásu ve všedních věcech a blízcí jí byli angloameričtí básníci. Z autorů této stránky k ní patřil jeden básník a výtvarník.
  2. 2.Co je socialistický realismus?+
    Odpověď:Je to oficiální směr po roce 1948, který měl sloužit ideologii. Postavy jsou schematické, kladní hrdinové jsou dělníci a budovatelé, konec bývá optimistický a strana je oslavována. Pozor, nepleť si ho s realismem 19. století, který zobrazuje skutečnost bez ideologického zadání.
  3. 3.Jaký je rozdíl mezi samizdatem a exilem?+
    Odpověď:Samizdat je rozmnožování textů vlastními silami v zemi, kde autor nesmí publikovat. Příkladem je Edice Petlice, kterou založil Ludvík Vaculík. Exil znamená, že autor odešel do zahraničí a vydává tam, jako Josef Škvorecký v Torontu. Obojí se týká období po roce 1968.
  4. 4.Čím se liší próza šedesátých let od socialistického realismu?+
    Odpověď:Socialistický realismus předepisuje hrdiny a optimistický konec. Próza šedesátých let se vrací k obyčejnému člověku, k válce a holokaustu, k humoru a ironii a nebojí se rozporů. Fuks, Lustig, Škvorecký a Hrabal začínali v době, kdy se cenzura uvolnila.
  5. 5.Co je důležité vědět o Václavu Havlovi?+
    Odpověď:Byl dramatikem Divadla Na zábradlí. Jeho hry, například Zahradní slavnost a Vyrozumění, ukazují absurditu byrokratického jazyka. Později byl disidentem a v samizdatu psal i eseje. Do dějin literatury patří jako autor absurdní komedie šedesátých let.
  6. 6.Proč je Orten na stránce o literatuře po roce 1945?+
    Odpověď:Protože katalog ho jmenuje mezi autory této části literatury a důležitá část jeho díla, například Elegie, vyšla až po válce. Psal za okupace a zemřel roku 1941. Proto si zapamatuj jeho dílo jako předehru k poválečné poezii.

Souvisí s tématem

Všechna témata maturity z češtiny

Zdroje

Požadavky jsou převzaté z katalogu požadavků maturitní zkoušky z češtiny. Výklad, příklady, úlohy a řešení na této stránce jsou naše.

Stránka zkontrolována 2. listopadu 2026

Poslední úloha.

Vyřeš zdarma cvičný test č. 1 — 32 úloh ve formátu didaktického testu, 85 minut