Kleksa

Maturita 2027 · Česko · Čeština

Avantgarda v literatuře: expresionismus, futurismus, dadaismus, surrealismus, poetismus a Devětsil

Avantgarda chtěla rozbít tradiční umění a vytvořit nové, které odpovídá velkoměstu, technice a rychlé době. K maturitě z češtiny tu najdeš, jak se od sebe liší expresionismus, futurismus, dadaismus, surrealismus a poetismus, co byl Devětsil, kdo jsou autoři z katalogu, ukázku z Apollinairova Pásma s rozborem a úlohu ve formátu didaktického testu.

Období: Evropa asi 1905–1939; česká literatura asi 1920–1939, od vzniku Devětsilu do konce 30. let

Maturita: katalog, 1.8 „Orientuje se ve vývoji české a světové literatury“ a část C (skupina „Literární historie a literární teorie“ tvoří orientačně 10–20 % testu).

Kde se téma zkouší

podle dokumentů CERMAT
Co o tématu říká katalog maturity a v jakých úlohách se objevuje v našich cvičných testech.

  • Maturita

    Katalog, část A, 1.8 „Orientuje se ve vývoji české a světové literatury“, s. 7

    • Žák prokáže základní přehled o vývoji české a světové literatury.
    • Žák rozezná podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí.
    • Žák přiřadí text k příslušnému literárnímu směru.

    Katalog, část C: z tohoto období

    Katalog, část C „Seznam naukový“, s. 12–14

    Směry, proudy a skupiny: Modernismus a avantgarda (expresionismus, dadaismus, futurismus, poetismus, surrealismus), Devětsil

    Autoři a díla: Guillaume Apollinaire, Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, František Halas, Vladimír Holan

    Formy úloh v našich testech

    V našich cvičných testech: výběr ze čtyř možností, přiřazování.

    Váha v testu

    Podle katalogu (část B, s. 9) tvoří skupina požadavků „Literární historie a literární teorie“ orientačně 10–20 % testu.

    Úlohy našich cvičných testů maturity jsme sestavili sami podle katalogu; testy CERMAT tu nejsou.

    Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky — Český jazyk a literatura

    Všechna témata této zkouškyCvičný test zdarma

Doba a myšlení

Avantgarda (z francouzského výrazu pro předvoj) je souhrn uměleckých směrů první poloviny 20. století, které chtěly rozbít dosavadní tradici a vytvořit umění odpovídající nové době: velkoměstu, technice, válce a masám. Odmítaly příběh, harmonii a pravidelnou formu dřívějšího básnictví, opouštěly rým i pravidelný rytmus, často vynechávaly interpunkci a experimentovaly s typografií a se slovem samým. V Evropě se rodila už kolem roku 1905, takže se v prvních letech překrývala s pozdní modernou.
Jednotlivé směry měly vlastní důraz. Expresionismus vyjadřoval vnitřní úzkost zkresleným, naléhavým obrazem. Futurismus oslavoval rychlost, stroje a bouřlivý pohyb a chtěl smést minulost. Dadaismus bral umění jako hru a provokaci proti smyslu a řádu. Surrealismus hledal pravdu ve snu a v podvědomí a spojoval obrazy bez logické vazby. Guillaume Apollinaire, básník a obhájce kubismu, stál na počátku moderní francouzské poezie a mezi směry nepatří, ale ovlivnil je.
V českých zemích se avantgarda prosadila po první světové válce. Umělecký svaz Devětsil vznikl v Praze roku 1920 jako sdružení levicově orientovaných umělců, mezi něž patřili například Jaroslav Seifert a Karel Teige, a krátce k němu patřil i Jiří Wolker. Z Devětsilu vyrostl poetismus, český směr 20. let, jehož hlavním teoretikem byl Karel Teige: nechtěl vyprávět o utrpení, ale být „básní všedního dne“, plnou hravosti, radosti ze života, cirkusu a filmu. Ve 30. letech ho vystřídal surrealismus; roku 1934 vznikla Skupina surrealistů v ČSR, kterou založili Vítězslav Nezval, Karel Teige a další.

Znaky

jak je poznáš
Podle čeho poznáš text tohoto období: znak a to, jak vypadá v textu.
  • Rozbití tradiční formy → v textu: volný verš bez rýmu a pravidelného rytmu, verše různé délky, často bez interpunkce; obrazné básně (kaligramy) a experimenty s typografií.
  • Moderní město, technika a rychlost → v textu: automobily, letadla, nádraží, továrny, reklamy a nápisy; město jako hlavní scéna básně.
  • Kult nového a odmítnutí minulosti → v textu: antika, tradice a staré hodnoty už „přežily“; hlavní je to, co je moderní a právě se děje.
  • Expresionismus a dadaismus: zkreslení, provokace, hra → v textu: křik, apokalyptické vize, šokující nebo absurdní spojení slov a nelogické obrazy.
  • Poetismus: básně všedního dne a hravost → v textu: cirkus, film, exotické země, slovní hříčky; autor se raduje z obyčejných věcí a z fantazie.
  • Surrealismus: sen a podvědomí → v textu: nelogické řetězení obrazů, snové vize, volné asociace bez kontroly rozumu.
  • Sociální angažovanost proletářské poezie → v textu: dělníci a chudí v městském prostředí, sociální balada, solidarita a víra v lepší svět.

Autoři a díla

  • Guillaume Apollinaire (1880–1918)

    • Alkoholy (1913, básnická sbírka)
    • Kaligramy (1918, básnická sbírka)

    Francouzský básník, který v Kaligramech uspořádal písmena a slova do obrazců; jeho báseň Pásmo přeložil do češtiny Karel Čapek.

  • Jiří Wolker (1900–1924)

    • Host do domu (1921, básnická sbírka)
    • Těžká hodina (1922, básnická sbírka)

    Nejvýznačnější představitel proletářské poezie, který rozvinul sociální baladu z prostředí chudých.

  • Vítězslav Nezval (1900–1958)

    • Pantomima (1924, básnická sbírka)
    • Edison (1928, báseň)

    Jeden z tvůrců poetismu, který roku 1934 patřil k zakladatelům Skupiny surrealistů v ČSR.

  • Jaroslav Seifert (1901–1986)

    • Město v slzách (1920 nebo 1921, básnická sbírka)
    • Na vlnách TSF (1925, básnická sbírka)

    Spoluzakladatel Devětsilu a básník poetismu, který roku 1984 získal Nobelovu cenu za literaturu.

  • František Halas (1901–1949)

    • Sépie (1927, básnická sbírka)
    • Kohout plaší smrt (1930, básnická sbírka)

    Básník, v jehož sbírkách se objevují motivy smrti a tíhy života a který se od hravých počátků obrací k vážnému tónu.

  • Vladimír Holan (1905–1980)

    • Triumf smrti (1930, básnická sbírka)
    • Vanutí (1932, básnická sbírka)

    Autor hermetické, filozoficky meditativní poezie; jeho pozdější tvorba patří do poválečné literatury a je na jiné stránce.

Ukázka

Guillaume Apollinaire: Pásmo (začátek), přeložil Karel Čapek
1Tím starým světem přec jsi znaven na konec2Pastýřko Eiffelko jak bečí stádo mostů dnes3Řecký i římský starověk se ti už přežily4Zde antické se zdají být už i ty automobily5Jen náboženství zůstalo docela nové jenom ono6Zůstalo prosté jak hangary v přístavu avionů

Guillaume Apollinaire, překlad: Karel Čapek. Podle vydání: Francouzská poesie. Praha: Fr. Borový, 1936, s. 177.

Rozbor ukázky

Báseň začíná pochodem proti minulosti. Řádek 1 říká, že básník je unaven starým světem, řádek 3 označuje řecký i římský starověk za přežitý a řádek 4 dodává, že antické se zdají být už i automobily; antika, vzor tradičního umění, je pro něj dávno za námi. Tak se tu projevuje kult nového a odmítnutí minulosti, o které se avantgarda opírala. Všimni si také, že v textu nenajdeš žádnou čárku ani tečku a že verše nejsou spojeny rýmem. To je rozbití tradiční formy.
Moderní velkoměsto a technika tu nejsou kulisou, ale zdrojem obrazů. Eiffelova věž je pastýřka, které „bečí“ stádo mostů (řádek 2), a hangary v přístavu avionů (řádek 6) vyrůstají ze slova „náboženství“, takže i víra je oblečena do řeči techniky. Básník spojuje věci, které k sobě podle tradice nepatří, a z toho vzniká překvapivý, hravý a mírně provokativní tón.

Úloha ve formátu didaktického testu

naše úloha
Úloha v podobě, v jaké ji uvidíš v testu. Zkus ji vyřešit dřív, než otevřeš řešení.

Úloha 1.Přiřazování

Přiřaďte k jednotlivým popisům (1–4) literární směr nebo proud (A–F).
  1. Básník píše o dělnících a chudých ve městě a věří, že společnost se musí změnit; typická je sociální balada.
  2. Mezinárodní směr hledá pravdu ve snech, v náhodných asociacích a v podvědomí; v české literatuře se prosadil ve 30. letech.
  3. Směr oslavuje stroje, rychlost a hluk velkoměsta a chce zbořit všechny tradice.
  4. Česká hravá poezie 20. let se raduje z cirkusu, filmu a obyčejných věcí; básně mají být básněmi všedního dne.
  • A)expresionismus
  • B)futurismus
  • C)dadaismus
  • D)poetismus
  • E)surrealismus
  • F)proletářská poezie

Úlohu jsme sestavili sami ve formátu didaktického testu. Není to úloha CERMAT.

Vyzkoušej si to

kontrola hned
Vyber nebo napiš odpověď a hned ji zkontroluj: řešení se ukáže pod úlohou. Jak hodnotí CERMAT: dávají se jen celé body a za nesprávné řešení se neudělují záporné body.
Maturita

Úloha 2. (0–1)

Který z následujících autorů je považován za představitele proletářské poezie?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 3. (0–2)

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
Vítězslav Nezval je autorem básně Edison.
Sbírku Těžká hodina napsal Vítězslav Nezval.
Poetismus chtěl básní burcovat dělníky k revoluci a líčil hlavně sociální bídu.
Umělecký svaz Devětsil vznikl v roce 1934.

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 4. (0–3)

Přiřaďte k jednotlivým dílům (1–3) jejich autora (A–E).
  1. AJaroslav Seifert
  2. BVítězslav Nezval
  3. CVladimír Holan
  4. DFrantišek Halas
  5. EJiří Wolker
1. Sépie
2. Město v slzách
3. Triumf smrti

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Víc úloh: vyřeš zdarma celý cvičný test

Časté záměny

kde se ztrácejí body
  • Poetismus, nebo surrealismus? Poetismus je hravý a radostný český směr 20. let, který se chce z obyčejného života radovat. Surrealismus je mezinárodní proud, který se opírá o sen a podvědomí a v Čechách se prosadil až ve 30. letech.
  • Proletářská poezie, nebo poetismus? Proletářská poezie píše o sociální bídě a vyzývá ke změně světa, poetismus se politické angažovanosti vyhýbá a hledá krásu v každodennosti. Oba směry vyrůstají ve stejné době z prostředí Devětsilu, ale mají opačný tón.
  • Avantgarda, nebo literární moderna? Moderna (symbolismus, impresionismus, dekadence) vyjadřuje vnitřní svět a nálady básníka. Avantgarda rozbíjí formu verše a obrací se k městu, technice a novému světu; obě se v Evropě asi v letech 1905–1914 překrývají.
  • Devětsil, nebo Skupina 42? Devětsil z roku 1920 stojí na počátku české meziválečné avantgardy. Skupina 42 vznikla až za války a patří do pozdější doby, o které je stránka o české literatuře po roce 1945.

Zapamatuj si

  • Avantgarda: Evropa asi 1905–1939, česká literatura asi 1920–1939.
  • Devětsil vznikl roku 1920, Skupina surrealistů v ČSR roku 1934.
  • Typické znaky: volný verš bez rýmu a interpunkce, velkoměsto a technika, kult nového, hra a provokace.
  • Poetismus je český směr 20. let, který vznikl v Devětsilu: hravost, radost, básně všedního dne.
  • Nezval patřil k poetismu a později k surrealismu.

Otázky a odpovědi

  1. 1.Co je avantgarda v literatuře?+
    Odpověď:Avantgarda je soubor směrů 20. století, které odmítly dosavadní tradici a chtěly vytvořit nové umění pro novou dobu. Básníci opouštějí rým a pravidelný rytmus, často píšou bez interpunkce a hledají nové obrazy ve městě, technice a ve snu. Patří sem expresionismus, futurismus, dadaismus, surrealismus a v Čechách poetismus.
  2. 2.Co byl Devětsil?+
    Odpověď:Devětsil byl český levicový umělecký svaz, který vznikl v Praze roku 1920 a sdružoval básníky, malíře, architekty a kritiky. K jeho zakladatelům patřil Jaroslav Seifert, hlavním teoretikem byl Karel Teige. Z Devětsilu vyrostl poetismus.
  3. 3.Čím se liší poetismus a surrealismus?+
    Odpověď:Poetismus je český směr 20. let, který chce z obyčejných věcí vytvořit básně všedního dne, a je hravý, optimistický a bez politiky. Surrealismus pochází z Francie, pracuje se snem a podvědomím a hledá obrazy mimo kontrolu rozumu. V české literatuře se projevil hlavně ve 30. letech, kdy roku 1934 vznikla Skupina surrealistů v ČSR.
  4. 4.Kdo patří k české avantgardě v katalogu?+
    Odpověď:Katalog jmenuje Jiřího Wolkera, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Františka Halase a Vladimíra Holana a ze zahraničních autorů Guillauma Apollinaira. Nezval a Seifert psali v duchu poetismu, Halas a Holan se pak vyvíjeli k vážnější, často meditativní poezii.
  5. 5.Jak poznám avantgardní báseň v úloze?+
    Odpověď:Všimni si formy: chybí rým i interpunkce, verše jsou různě dlouhé, text může tvořit obrazec. Námětem bývá město, doprava a technika, často se tu hraje se slovy nebo se spojují obrazy bez logické vazby. Pokud básník zdůrazňuje nové a odmítá antiku nebo tradiční vzory, jde téměř jistě o avantgardu.
  6. 6.Proč Apollinaire patří na stránku o avantgardě?+
    Odpověď:Apollinaire byl francouzský básník, který psal Alkoholy a Kaligramy a hájil nové malířství, zejména kubismus. Jeho volný verš a hra s typografií ovlivnily mnoho avantgardních básníků, také české. Pásmo (Zone) přeložil do češtiny Karel Čapek.

Souvisí s tématem

Všechna témata maturity z češtiny

Zdroje

Požadavky jsou převzaté z katalogu požadavků maturitní zkoušky z češtiny. Výklad, příklady, úlohy a řešení na této stránce jsou naše.

Stránka zkontrolována 2. listopadu 2026

Poslední úloha.

Vyřeš zdarma cvičný test č. 1 — 32 úloh ve formátu didaktického testu, 85 minut