Kleksa

Maturita 2027 · Česko · Čeština

Meziválečná literatura: česká próza a drama mezi válkami, Čapek, Hašek, Vančura, Olbracht a Osvobozené divadlo

Mezi dvěma světovými válkami vznikla česká próza a drama, které se čtou dodnes: od Haškova Švejka po Čapkovy varovné hry a romány. K maturitě z češtiny tu najdeš, v jaké době tato literatura vznikla, čím se od sebe odlišují její proudy, autory a jejich díla, ukázku z Čapkovy Války s mloky s rozborem a úlohy ve formátu didaktického testu.

Období: asi 1918–1939, od vzniku Československa po okupaci; Osvobozené divadlo hrálo do roku 1938

Maturita: katalog, 1.8 „Orientuje se ve vývoji české a světové literatury“ a část C (skupina „Literární historie a literární teorie“ tvoří orientačně 10–20 % testu).

Kde se téma zkouší

podle dokumentů CERMAT
Co o tématu říká katalog maturity a v jakých úlohách se objevuje v našich cvičných testech.

  • Maturita

    Katalog, část A, 1.8 „Orientuje se ve vývoji české a světové literatury“, s. 7

    • Žák prokáže základní přehled o vývoji české a světové literatury.
    • Žák rozezná podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí.
    • Žák přiřadí text k příslušnému literárnímu směru.

    Katalog, část C: z tohoto období

    Katalog, část C „Seznam naukový“, s. 12–14

    Autoři a díla: Ivan Olbracht, Jaroslav Hašek, Jaroslav Durych, Karel Čapek, Vladislav Vančura, Jaroslav Havlíček, Jan Werich – Jiří Voskovec

    Formy úloh v našich testech

    V našich cvičných testech: výběr ze čtyř možností, přiřazování.

    Váha v testu

    Podle katalogu (část B, s. 9) tvoří skupina požadavků „Literární historie a literární teorie“ orientačně 10–20 % testu.

    Úlohy našich cvičných testů maturity jsme sestavili sami podle katalogu; testy CERMAT tu nejsou.

    Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky — Český jazyk a literatura

    Všechna témata této zkouškyCvičný test zdarma

Doba a myšlení

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 žila česká literatura ve svobodnějších poměrech než dříve. Vycházelo mnoho knih, novin a časopisů a vedle sebe působily různé proudy, které se navzájem komentovaly. První republika byla demokratická, ale společnost řešila nerovnost, nezaměstnanost a na počátku třicátých let hospodářskou krizi. Tyto otázky vstoupily do prózy i do dramatu.
Próza mezi válkami nemá jednu tvář. Vedle sebe stojí demokratická a zamyšlená próza Karla Čapka, protiválečná satira Jaroslava Haška, sociální a regionální próza Ivana Olbrachta, básnicky zhuštěná próza Vladislava Vančury, psychologická próza Jaroslava Havlíčka a katolická próza Jaroslava Durycha. Poezie a avantgardní směry jako poetismus patří na stránku o avantgardě; období se s ní překrývá, protože obě trvají od dvacátých let do konce třicátých.
Sílící nacismus v sousedním Německu přinesl do literatury varování: Čapek napsal Bílou nemoc a Osvobozené divadlo se ve třicátých letech stále více obracelo proti fašismu. Mnichovská dohoda v září 1938 a okupace v březnu 1939 tuto dobu uzavřely; Osvobozené divadlo po odebrání koncese v listopadu 1938 přestalo hrát. Literatura válečných let patří už na stránku o české literatuře po roce 1945.

Znaky

jak je poznáš
Podle čeho poznáš text tohoto období: znak a to, jak vypadá v textu.
  • Čapkova próza hledá pravdu z více stran a nevnucuje jednu odpověď → v textu: o téže události vypráví několik postav a každá ji vidí jinak, jako v noetické trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život.
  • Varování před technikou, válkou a totalitou → v textu: vymyšlená společnost (roboti, mloci), která ukazuje nebezpečí skutečného světa; autor napodobuje novinové zprávy, vědecké studie a úřední jazyk.
  • Protiválečná satira a humor jednoduchého člověka → v textu: prostoduchý hrdina, absurdní historky, zesměšněné úřady a armáda, živá mluvená řeč a hovorové výrazy (Hašek).
  • Sociální a regionální próza → v textu: osud chudých lidí nebo vyděděnce, drsná krajina a venkovské prostředí (Olbracht a Podkarpatská Rus), příběh blízký baladě a legendě.
  • Básnicky zhuštěná próza → v textu: dlouhé a bohaté věty, metafory, archaická slova, vypravěč, který příběh komentuje a dává mu slavnostní ráz (Vančura).
  • Psychologická próza → v textu: pozornost k citům a k tomu, co se v postavě děje uvnitř, pomalé stupňování, maloměstské a venkovské prostředí (Havlíček).
  • Katolická próza → v textu: náboženské téma, vina a oběť, barokní kontrasty krásy a hrůzy a téma třicetileté války (Durych).
  • Satirické divadlo Osvobozeného divadla → v textu: revue s vloženými písněmi Jaroslava Ježka, slovní hříčky, improvizace před oponou (forbíny) a postavy jako typy, které zesměšňují moc a pokrytectví (Voskovec a Werich).

Autoři a díla

  • Ivan Olbracht (1882–1952)

    • Anna proletářka (1928, román)
    • Nikola Šuhaj loupežník (1933, románová balada)

    Prozaik sociálních námětů; Nikola Šuhaj loupežník se odehrává na Podkarpatské Rusi a mění příběh loupežníka v legendu.

  • Jaroslav Hašek (1883–1923)

    • Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (asi 1921–1923, nedokončený humoristický román o válce)

    Humorista a satirik, který se proslavil protiválečným románem o prostém vojákovi, jejž smrt nedovolila dokončit.

  • Jaroslav Durych (1886–1962)

    • Bloudění (1929, románová trilogie)
    • Rekviem (1930, sbírka tří povídek)

    Lékař a katolický prozaik, který v historických prózách zachytil pobělohorskou dobu a třicetiletou válku.

  • Karel Čapek (1890–1938)

    • R.U.R. (1920, drama)
    • Válka s mloky (1936, satirický román)
    • Bílá nemoc (1937, drama)

    Spisovatel, novinář a dramatik, jehož hry a romány varují před technikou a totalitou a hledají odpovědnost jednotlivce.

  • Vladislav Vančura (1891–1942)

    • Pekař Jan Marhoul (1924, román)
    • Markéta Lazarová (1931, román)

    Prozaik a dramatik s bohatým básnickým jazykem; zapojil se do odboje a roku 1942 byl popraven.

  • Jaroslav Havlíček (1896–1943)

    • Petrolejové lampy (1944, psychologický román, který poprvé vyšel roku 1935 jako Vyprahlé touhy)

    Autor psychologické prózy, která sleduje vnitřní svět postav v prostředí maloměsta.

  • Jan Werich a Jiří Voskovec (Werich 1905–1980, Voskovec 1905–1981)

    • Vest pocket revue (1927, divadelní revue)
    • Balada z hadrů (premiéra 1935, divadelní hra)

    Dvojice herců a autorů Osvobozeného divadla, která spolu s hudebním skladatelem Jaroslavem Ježkem vytvořila satirickou revue.

Ukázka

Karel Čapek: Válka s mloky, kapitola Andrias Scheuchzeri (výňatek)
Daleko větší štěstí nám přálo na ostrově Tongarewa. Čekali jsme na pobřeží s puškami v rukou. Po západu slunce se vynořily z vody hlavy mloků, poměrně veliké a mírně sploštělé. Po chvíli vylezli mloci na písek, kráčejíce kolébavě, ale dosti mrštně po zadních nohách. V sedě byli vysocí něco přes metr. Rozsadili se v širokém kruhu a počali zvláštním pohybem kroužit hoření polovinou těla; vypadalo to, jako by tančili. W. Kleinschmidt povstal, aby lépe viděl. Tu mloci k němu obrátili hlavy a na krátký okamžik úplně ztrnuli; potom se k němu počali se značnou rychlostí blížit, vydávajíce sykavé a štěkavé zvuky. Když byli od něho asi na sedm kroků, střelili jsme do nich z pušek. Dali se velmi rychle na útěk a vrhli se do moře; toho večera se už neukázali. Na břehu zůstali jenom dva mloci mrtví a jeden s přeraženou páteří, který vydával zvláštní zvuk, jako „ogod, ogod, ogod“. Později skonal, když W. Kleinschmidt otevřel nožem jeho dutinu plicní…

Karel Čapek. Podle vydání: Válka s Mloky. Praha: Fr. Borový, 1936, s. 107 (první knižní vydání).

Rozbor ukázky

Ukázka je část vymyšlené vědecké zprávy z výpravy, která na tichomořském ostrově Tongarewa potkává obrovské mloky. Čapek tu napodobuje odborný styl: jmenuje ostrov, popisuje, jak výprava čekala na pobřeží s puškami, a věcně líčí pohyb zvířat po zadních nohách. Právě tato věcnost je komická i zneklidňující, protože vědci po první hrozbě střílejí a teprve potom zkoumají. Tím se ukázka dotýká varování před technikou, válkou a totalitou: zbraň tu předchází porozumění a čtenář tuší, že vztah lidí k mlokům se bude vyvíjet špatně.
Druhý rys je napodobování novinových zpráv a vědeckých studií. Poslední věty ukázky spojují chladný popis umírajícího zvířete, které vydává zvuk „ogod, ogod, ogod“, s vědcem, který mu nožem otevírá dutinu plicní. Vypravěč zůstává odtažitý a nehodnotí, takže závěr musí udělat čtenář sám. Čapek tím nenabízí jednoduchou odpověď, nýbrž vede čtenáře k přemýšlení, kdo se tu vlastně chová jako zvíře.

Úloha ve formátu didaktického testu

naše úloha
Úloha v podobě, v jaké ji uvidíš v testu. Zkus ji vyřešit dřív, než otevřeš řešení.

Úloha 1.Přiřazování

Přiřaďte k popisu knihy (1–4) autora, který ji napsal (A–F). Jeden autor zůstane navíc.
  1. Nedokončený humoristický román o vojákovi, který svou přehnanou poslušností zesměšňuje armádu a úřady za první světové války.
  2. Drama o továrně, v níž se vyrábějí umělí pracovníci, kteří se nakonec vzbouří proti lidem.
  3. Románová balada o loupežníkovi z Podkarpatské Rusi, jehož příběh se mění v legendu.
  4. Baladická próza z českého středověku o únosu dívky, psaná bohatým básnickým jazykem.
  • A)Karel Čapek
  • B)Jaroslav Durych
  • C)Ivan Olbracht
  • D)Jaroslav Hašek
  • E)Vladislav Vančura
  • F)Jaroslav Havlíček

Úlohu jsme sestavili sami ve formátu didaktického testu. Není to úloha CERMAT.

Vyzkoušej si to

kontrola hned
Vyber nebo napiš odpověď a hned ji zkontroluj: řešení se ukáže pod úlohou. Jak hodnotí CERMAT: dávají se jen celé body a za nesprávné řešení se neudělují záporné body.
Maturita

Úloha 2. (0–1)

Který z následujících autorů nepatří k české próze mezi válkami?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 3. (0–2)

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
Jaroslav Hašek svůj román o Švejkovi stihl před smrtí dokončit.
Karel Čapek vydal drama R.U.R. v roce 1920.
Ivan Olbracht zasadil román Nikola Šuhaj loupežník na Podkarpatskou Rus.
Voskovec a Werich spolu s Jaroslavem Ježkem vytvářeli satirickou revue v Osvobozeném divadle.

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 4. (0–3)

Přiřaďte k jednotlivým dílům (1–3) jejich autora (A–E).
  1. AIvan Olbracht
  2. BJaroslav Durych
  3. CKarel Čapek
  4. DVladislav Vančura
  5. EJaroslav Havlíček
1. Bloudění
2. Petrolejové lampy
3. Pekař Jan Marhoul

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Víc úloh: vyřeš zdarma celý cvičný test

Časté záměny

kde se ztrácejí body
  • Čapek, nebo Hašek? Čapek píše zamyšleně a varuje, jeho hry a romány hledají pravdu z více stran. Hašek napsal jediný velký román, Švejka, a je to vtip, absurdita a kritika války. Hašek zemřel už v roce 1923.
  • Kniha o válce, nebo válečná literatura? Švejk se odehrává za první světové války, ale vznikl až po ní, v letech 1921–1923, a patří tedy do meziválečné literatury. Podobně Markéta Lazarová se odehrává ve středověku, ale napsal ji Vančura v roce 1931.
  • Próza mezi válkami, nebo avantgarda? Osvobozené divadlo a Vančura bývají spojovány s avantgardou. Tato stránka je bere jako prózu a drama, poezii a směry jako poetismus najdeš na stránce o avantgardě.
  • Mezi válkami, nebo za války? Básně z doby okupace patří k další stránce, ne k meziválečné próze; hranicí je rok 1939.

Zapamatuj si

  • Meziválečná česká literatura: asi 1918–1939, od vzniku Československa po okupaci.
  • Zapamatuj si Čapkova díla: R.U.R. (1920), Válka s mloky (1936) a Bílá nemoc (1937).
  • Hašek je autorem nedokončeného románu o Švejkovi (1921–1923).
  • Olbracht napsal Nikolu Šuhaje loupežníka (1933), Vančura Markétu Lazarovou (1931) a Durych Bloudění (1929).
  • Osvobozené divadlo: Voskovec a Werich, hudba Jaroslava Ježka, satirická revue, činnost skončila roku 1938.

Otázky a odpovědi

  1. 1.Co je meziválečná česká literatura?+
    Odpověď:Je to literatura vzniklá v letech asi 1918–1939, tedy v prvním Československu. Vedle sebe se vyvíjelo několik proudů prózy a divadla, které spojuje svoboda tisku a rychle se měnící doba. Každý autor má vlastní tón: Čapek je zamyšlený a varovný, Hašek satirický, Olbracht sociální, Vančura básnický, Havlíček psychologický a Durych katolický.
  2. 2.Kdo patří k nejznámějším autorům české prózy mezi válkami?+
    Odpověď:Katalog jmenuje Ivana Olbrachta, Jaroslava Haška, Jaroslava Durycha, Karla Čapka, Vladislava Vančuru a Jaroslava Havlíčka, dále dvojici Jan Werich a Jiří Voskovec z Osvobozeného divadla. Ke každému si zapamatuj jedno hlavní dílo a jeden rys: Čapek varuje před technikou, Hašek zesměšňuje válku, Vančura píše básnickým jazykem.
  3. 3.Jak poznám Čapkův text?+
    Odpověď:Čapek často vymýšlí svět, který něco říká o skutečnosti: roboty, mloky nebo epidemii. Napodobuje novinové zprávy, vědecké studie a rozhovory, vypravěč je věcný a čtenáře nechává přemýšlet, kdo má pravdu. Za příznačné se považuje i to, že líčí události z více pohledů, jako v noetické trilogii.
  4. 4.Čím se liší Haškova satira od Čapkova varování?+
    Odpověď:Hašek se vysmívá válce a úřadům humorem prostého člověka, jeho Švejk jedná zdánlivě poslušně a tím vše zesměšňuje. Čapek varuje vážněji, jeho hry a romány ukazují, kam může vést technika nebo nenávist. Hašek je hovorový a anarchický, Čapek věcný a promyšlený.
  5. 5.Co bylo Osvobozené divadlo?+
    Odpověď:Byla to pražská scéna, která vznikla jako divadelní sekce Devětsilu a proslavila se dvojicí Voskovec a Werich s hudbou Jaroslava Ježka. Hrála satirické revue plné písní, slovních hříček a improvizace a ve třicátých letech se stále víc obracela proti fašismu. V listopadu 1938 jí byla odebrána koncese.
  6. 6.Patří Hašek a Vančura mezi autory avantgardy?+
    Odpověď:Ne přímo. Vančura byl spjat s avantgardním prostředím a Hašek psal anarchickou satiru, ale na stránce o české literatuře mezi válkami je bereme jako prozaiky. Poezii a směry, jako je poetismus, najdeš na stránce o avantgardě. Obě období se překrývají, proto si u textu všímej jeho stylu, ne jen roku vzniku.

Souvisí s tématem

Všechna témata maturity z češtiny

Zdroje

Požadavky jsou převzaté z katalogu požadavků maturitní zkoušky z češtiny. Výklad, příklady, úlohy a řešení na této stránce jsou naše.

Stránka zkontrolována 2. listopadu 2026

Poslední úloha.

Vyřeš zdarma cvičný test č. 1 — 32 úloh ve formátu didaktického testu, 85 minut