Kleksa

Maturita 2027 · Česko · Čeština

České národní obrození v literatuře: fáze národního obrození, Dobrovský, Jungmann, Čelakovský a Tyl

Národní obrození chtělo vrátit češtině místo ve škole, ve vědě i v literatuře a probudit v lidech vědomí, že patří k jednomu národu. K maturitě z češtiny tu najdeš, kdy a proč obrození vzniklo, jak se dělí na fáze, podle čeho obrozeneckou literaturu poznáš, autory a díla, která katalog jmenuje, ukázku z Tylovy Fidlovačky s rozborem a úlohy ve formátu didaktického testu.

Období: asi 1775–1848; začátek i konec se kladou různě, konec obvykle k revoluci roku 1848, někdy až ke konci 50. let 19. století

Maturita: katalog, 1.8 „Orientuje se ve vývoji české a světové literatury“ a část C (skupina „Literární historie a literární teorie“ tvoří orientačně 10–20 % testu).

Kde se téma zkouší

podle dokumentů CERMAT
Co o tématu říká katalog maturity a v jakých úlohách se objevuje v našich cvičných testech.

  • Maturita

    Katalog, část A, 1.8 „Orientuje se ve vývoji české a světové literatury“, s. 7

    • Žák prokáže základní přehled o vývoji české a světové literatury.
    • Žák rozezná podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí.
    • Žák přiřadí text k příslušnému literárnímu směru.

    Katalog, část C: z tohoto období

    Katalog, část C „Seznam naukový“, s. 12–14

    Autoři a díla: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Ladislav Čelakovský, Josef Kajetán Tyl, Rukopis královédvorský, Rukopis zelenohorský

    Formy úloh v našich testech

    V našich cvičných testech: výběr ze čtyř možností, přiřazování.

    Váha v testu

    Podle katalogu (část B, s. 9) tvoří skupina požadavků „Literární historie a literární teorie“ orientačně 10–20 % testu.

    Úlohy našich cvičných testů maturity jsme sestavili sami podle katalogu; testy CERMAT tu nejsou.

    Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky — Český jazyk a literatura

    Všechna témata této zkouškyCvičný test zdarma

Doba a myšlení

Obrození nebylo jen literární směr, ale proces, v němž se z obyvatel českých zemí formoval moderní národ. Jeho vůdčí silou byla inteligence: učenci, kněží, učitelé, spisovatelé a divadelníci, později označovaní jako národní buditelé. Podnětem byla osvícenská doba a snaha habsburského státu o jednotný stát s němčinou jako úředním a školním jazykem. Čeština ustupovala z úřadů, škol i vědy a zůstávala jazykem každodenní mluvy a lidového čtení. Zrušení nevolnictví roku 1781 navíc uvolnilo pohyb obyvatel a vytvořilo předpoklady pro nové společenské poměry.
Obrození bývá děleno na tři fáze, jejichž hranice jsou jen přibližné. V obranné fázi (asi od 70. let 18. století do počátku 19. století) šlo hlavně o učenecké obhajoby češtiny a o sbírání starých památek; mluvíme o generaci Dobrovského. V ofenzivní fázi (asi od počátku 19. století do konce 20. let) se čeština rozšiřovala do nových oborů: vznikaly slovníky, odborná terminologie a překlady, mluvíme o generaci Jungmannově. V poslední fázi (asi od 30. let do roku 1848) se obrození stalo hnutím celého národa se spolky, divadlem a časopisy a vzniká původní umělecká literatura.
Obrození mělo i literární stránku: vznikala spisovná čeština, kodifikovaná Dobrovským a obohacená Jungmannovou generací o nová slova, básníci psali ohlasy lidových písní, objevovaly se rukopisy, které se později ukázaly jako padělky, a Tyl dal českému divadlu hry s obrazy ze života. V posledních letech se obrození časově překrývá s romantismem (Mácha) i s počátky realismu (Němcová), proto se někteří autoři objevují na více stránkách.

Znaky

jak je poznáš
Podle čeho poznáš text tohoto období: znak a to, jak vypadá v textu.
  • Péče o jazyk a jeho rozvoj → v textu: gramatiky, slovníky a vědecké práce psané česky nebo o češtině, překlady z cizích literatur a nová slova, která mají dokázat, že čeština obstojí i ve vědě a ve vysoké literatuře.
  • Vlastenectví a osvětové poslání literatury → v textu: oslava vlasti a jejího jazyka, hrdost na minulost národa, výzva k práci pro národ a vzdělání lidu.
  • Obrat k minulosti a ke starým památkám → v textu: odkazy na slavné dějiny, husitství a středověk, hrdinské básně a rukopisy, které mají dokládat starobylou českou kulturu.
  • Lidová slovesnost jako vzor → v textu: prosté písňové verše, balady, přísloví a ohlasy lidových písní; autor zpívá jako lid, ne jako učenec.
  • Slovanská vzájemnost → v textu: ohlasy ruských, srbských nebo polských písní, hlasité hlášení se k bratrství slovanských národů.
  • Idealizace vlasti a venkova → v textu: krásná krajina, harmonické a zveličené obrazy, lid prostý, dobrý a pracovitý.
  • Divadlo jako škola národa → v textu: veselohry s písněmi, dobové obrazy z českého prostředí a dialogy v živé mluvě, které mají diváky bavit i vzdělávat.

Autoři a díla

  • Josef Dobrovský (1753–1829)

    • Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache (1809, mluvnice češtiny psaná v němčině)

    Kněz a filolog, zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky; jeho mluvnice stanovila podobu spisovné češtiny, ačkoli sám psal především německy a latinsky.

  • Josef Jungmann (1773–1847)

    • Historie literatury české (1825, soupis českých spisů)
    • Slovník česko-německý (1835–1839, pětidílný slovník)

    Jazykovědec, překladatel a učitel, vedoucí osobnost obrození, který vedl úsilí o obohacení slovní zásoby.

  • František Ladislav Čelakovský (1799–1852)

    • Ohlas písní ruských (1829, básnická sbírka)
    • Ohlas písní českých (1839, básnická sbírka)

    Básník, překladatel a sběratel lidových písní a přísloví, který proslavil ohlasovou poezii podle vzoru lidových písní.

  • Josef Kajetán Tyl (1808–1856)

    • Fidlovačka (1834, veselohra se zpěvy)

    Dramatik, herec a divadelník, který psal pro české divadlo hry s obrazy ze současného života; ve Fidlovačce zazněla píseň, jejíž první sloka je dnes českou hymnou.

  • Rukopis královédvorský (anonymní dílo, údajně 13.–14. století; údajně nalezen 1817)

    • Rukopis královédvorský (nalezen 1817, soubor básní)

    Údajně středověký rukopis z Dvora Králové; spor o jeho pravost vedl od roku 1886 k závěru, že jde o padělek z počátku 19. století.

  • Rukopis zelenohorský (anonymní dílo, údajně z 9.–10. století; do muzea zaslán 1818)

    • Rukopis zelenohorský (zaslán 1818, básně o Libuši)

    Rukopis s básněmi o dávné době, anonymně zaslaný do Vlasteneckého muzea; spolu s královédvorským patří k nejznámějším obrozeneckým padělkům.

  • Ján Kollár (1793–1852)

    • Slávy dcera (1824, lyrickoepická báseň se sonety)

    Slovák píšící česky, básník a kazatel, který hlásal slovanskou vzájemnost; jeho Slávy dcera je cyklus sonetů s časoměrným předzpěvem.

Ukázka

Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka, Obraz čtvrtý (píseň slepého Mareše)
1Kde domov můj?!2Hučí voda po lučinách,3Bory šumí po skalinách,4V sadě skví se jara květ,5Zemský ráj to na pohled!6A to jest ta krásná země —7Česká země — — domov můj!8Kde domov můj!?9Znáte v kraji bohumilém10Tiché duše v těle čilém,11Jasnou mysl, znik a zdar,12A tu sílu, vzdoru zmar:13To je Čechů slavné plémě —14Mezi Čechy — — domov můj!

Josef Kajetán Tyl. Podle vydání: Sebrané spisy Jos. Kaj. Tyla, díl 3. Praha: B. Kočí, 1907, s. 33–34.

Rozbor ukázky

Ukázka je píseň, kterou ve čtvrtém obraze Fidlovačky zpívá slepý hudebník Mareš. Píseň je prostá a snadno zapamatovatelná: každá sloka začíná otázkou „Kde domov můj“ (verše 1 a 8) a končí odpovědí „domov můj“ (verše 7 a 14). První sloka maluje krajinu, a to jako idealizaci vlasti: voda, bory a sad (verše 2–4) tvoří obraz „zemského ráje“ (verš 5), který se hned mění v „českou zemi“ (verše 6–7).
Druhá sloka obrací pozornost od krajiny k lidem. Vlastenectví tu není učené, ale citové: Češi mají „tiché duše v těle čilém“, „jasnou mysl“ a „sílu“, která přemáhá odpor („vzdoru zmar“, verše 10–12), a jsou „slavné plémě“ (verš 13). Verše jsou krátké, rýmují se ve dvojicích (verše 2–3 a 4–5, 9–10 i 11–12) a znějí jako lidová píseň; i tím se Tyl drží vzoru lidové slovesnosti, na který obrození navazovalo.

Úloha ve formátu didaktického testu

naše úloha
Úloha v podobě, v jaké ji uvidíš v testu. Zkus ji vyřešit dřív, než otevřeš řešení.

Úloha 1.Přiřazování

Přiřaďte k popisu osobnosti obrození (1–4) její jméno (A–F).
  1. Vydal českou mluvnici, která určila podobu spisovné češtiny, ale psal ji v němčině.
  2. Vedl práci na pětidílném slovníku, v němž shromáždil slovní zásobu češtiny.
  3. Napsal Ohlas písní ruských a Ohlas písní českých podle vzoru lidových písní.
  4. Je autorem Fidlovačky, z níž pochází píseň Kde domov můj.
  • A)Josef Jungmann
  • B)Ján Kollár
  • C)Josef Kajetán Tyl
  • D)Josef Dobrovský
  • E)František Ladislav Čelakovský
  • F)Václav Hanka

Úlohu jsme sestavili sami ve formátu didaktického testu. Není to úloha CERMAT.

Vyzkoušej si to

kontrola hned
Vyber nebo napiš odpověď a hned ji zkontroluj: řešení se ukáže pod úlohou. Jak hodnotí CERMAT: dávají se jen celé body a za nesprávné řešení se neudělují záporné body.
Maturita

Úloha 2. (0–1)

Který z následujících obrozeneckých autorů pocházel ze Slovenska a psal česky?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 3. (0–2)

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
František Ladislav Čelakovský sbíral lidové písně a přísloví.
Píseň Kde domov můj pochází z Tylovy hry Fidlovačka.
Rukopisy královédvorský a zelenohorský se dnes pokládají za padělky z počátku 19. století.
Slovník česko-německý je dílem Josefa Dobrovského.

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 4. (0–3)

Přiřaďte k jednotlivým dílům (1–3) jejich autora (A–E).
  1. AJán Kollár
  2. BJosef Jungmann
  3. CJosef Dobrovský
  4. DJosef Kajetán Tyl
  5. EFrantišek Ladislav Čelakovský
1. Slávy dcera
2. Ohlas písní českých
3. Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Maturita

Úloha 5. (0–1)

Který znak obrozenecké literatury nejvýrazněji ukazuje píseň Kde domov můj v ukázce?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Víc úloh: vyřeš zdarma celý cvičný test

Časté záměny

kde se ztrácejí body
  • Obrození, nebo romantismus? Obrození je společenské hnutí, které mělo vrátit češtině místo ve společnosti a v literatuře; romantismus je umělecký směr. Překrývají se ve 30. letech 19. století, kdy Mácha píše romanticky a obrození ještě trvá. Rozhoduje, na co se ptáš: na cíl hnutí, nebo na styl.
  • Dobrovský, nebo Jungmann? Dobrovský stanovil pravidla, jak se má česky psát; Jungmannova generace češtinu rozšiřovala o nová slova a překlady. Dobrovský označil rukopis zelenohorský za falzum, Jungmann a řada dalších obrozenců jejich pravost hájili.
  • Rukopisy jako pravá starobylá poezie? V době objevu je mnozí brali jako důkaz slavné minulosti, ale spor, který se rozhořel roku 1886, ukázal, že jde o padělky; do obrození přesto patří jako jev, který ovlivnil vlastenecké nadšení.
  • Čelakovský, nebo Tyl? Čelakovský byl hlavně básník a sběratel lidových písní, Tyl dramatik a divadelník; oba chtěli lidovost a vlastenectví, ale každý jinými prostředky.

Zapamatuj si

  • Zapamatuj si: obrození trvalo asi 1775–1848, tři fáze (obranná, ofenzivní a vyvrcholení).
  • Dobrovský: mluvnice češtiny z roku 1809; Jungmann: pětidílný slovník (1835–1839).
  • Čelakovský: Ohlas písní ruských (1829) a Ohlas písní českých (1839).
  • Tyl: Fidlovačka (1834), z níž pochází Kde domov můj.
  • Rukopisy královédvorský a zelenohorský (1817–1818) se pokládají za padělky z počátku 19. století.

Otázky a odpovědi

  1. 1.Co bylo národní obrození?+
    Odpověď:Bylo to hnutí, které se od konce 18. století snažilo vrátit češtině místo ve škole, ve vědě i v literatuře a probudit v lidech vědomí, že patří k jednomu národu. Neprobíhalo jen v literatuře: stálo za ním školství, noviny, divadlo a spolky. K maturitě stačí vědět, že hnutí vedli národní buditelé, kteří psali česky a pro lid, a že literatura měla sloužit vlasti.
  2. 2.Jaké jsou fáze národního obrození?+
    Odpověď:Bývá děleno na tři fáze: obrannou, ofenzivní a vyvrcholení. V první šlo o obranu češtiny před poněmčováním, v druhé o její rozšiřování do nových oborů a v poslední o rozmach celého národního hnutí. Hranice se v učebnicích mírně liší, proto se u nich píše „asi“.
  3. 3.Kdo patří k národním buditelům?+
    Odpověď:Katalog jmenuje Dobrovského, Jungmanna, Čelakovského, Tyla a oba rukopisy. K dalším známým osobnostem patří Palacký nebo Kramerius. Na stránce najdeš nejprve čtyři hlavní autory a oba rukopisy, potom krátce ještě jednoho básníka z okruhu slovanské vzájemnosti.
  4. 4.Proč jsou rukopisy královédvorský a zelenohorský falza?+
    Odpověď:Jazykové a historické rozbory ve sporu, který se rozhořel roku 1886, ukázaly, že vznikly na počátku 19. století. Do tohoto sporu se zapojili například Gebauer, Masaryk a Goll. Z hlediska maturity je důležité, že rukopisy patří k obrození jako dobový jev, ne jako středověké památky.
  5. 5.Jak poznám obrozenecký text v úloze?+
    Odpověď:Všímej si vlasti, jazyka, hrdosti na minulost a lidové písně. Pokud text oslavuje českou zemi, jazyk nebo lid a je psán prostě, patrně jde o obrození. Pokud je v něm osamělý vzdorující hrdina, tajemno a smrt, je spíš romantický; pokud věrně popisuje všední skutečnost a společenské poměry, je spíš realistický.
  6. 6.Kdo napsal text písně Kde domov můj?+
    Odpověď:Text napsal Josef Kajetán Tyl pro veselohru Fidlovačka z roku 1834, kterou chtěl pobavit pražské obecenstvo. Píseň zpívá v jednom z obrazů slepý hudebník Mareš a později se z ní stala česká hymna.

Souvisí s tématem

Všechna témata maturity z češtiny

Zdroje

Požadavky jsou převzaté z katalogu požadavků maturitní zkoušky z češtiny. Výklad, příklady, úlohy a řešení na této stránce jsou naše.

Stránka zkontrolována 2. listopadu 2026

Poslední úloha.

Vyřeš zdarma cvičný test č. 1 — 32 úloh ve formátu didaktického testu, 85 minut