Kleksa

Přijímačky 2027 · Česko · Čeština

Tvoření slov a stavba slova: kořen, předpona, přípona, odvozování, skládání a zkracování

Z čeho se slovo skládá a jak vzniklo? Na této stránce k přijímačkám z češtiny najdeš postup, jak ve slově určit předponu, kořen, příponu a koncovku, jak poznat slova příbuzná a slovo základové a čím se liší odvozování, skládání a zkracování. K tomu příklady, úlohu ve formátu přijímaček s řešením a úlohy, které si hned zkontroluješ.

Přijímačky: specifikace, oblast 4 „Slovní zásoba, tvoření slov“; Maturita: katalog, 1.2 „Provede slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru“ (skupina „Slovo, věta, souvětí“ tvoří orientačně 25–35 % testu).

Kde se téma zkouší

podle dokumentů CERMAT
Co o tématu říká specifikace přijímaček a katalog maturity a v jakých úlohách se objevuje v našich cvičných testech.

Pravidlo

vlastními slovy
  • Slovo se dá rozložit na stavební části. Kořen nese základní význam a je společný všem příbuzným slovům. Předpona stojí před kořenem, přípona za ním a koncovka na konci ohebného slova; při skloňování nebo časování se mění. Neohebná slova (předložky, spojky, příslovce) koncovku nemají. Hranice mezi částmi značíme spojovníkem: pod-zim-n-í (předpona pod, kořen zim, přípona n, koncovka í).
  • 1. Najdi příbuzná slova a vyber, co mají společné: to je kořen. 2. Odděl předpony, tedy to, co stojí před kořenem a mění význam. 3. Odděl koncovku: vytvoř další tvary slova (vyskloňuj ho nebo ho časuj) a podívej se, která část se mění. 4. Co zbylo mezi kořenem a koncovkou, jsou přípony. 5. Ověř, že části dají dohromady celé slovo.
  • Slova příbuzná mají stejný kořen a související význam: ryba, rybí, rybář, rybník. Kořen se v nich může lišit hláskou, jako v dvojici kniha a knížka. Slova, která jen podobně znějí, příbuzná nejsou: hora a horský ano, hora a horký ne, protože jejich významy spolu nesouvisejí.
  • Slovo základové je to, z něhož je jiné slovo utvořeno; slovo odvozené je od něj utvořené. Ptej se: z jakého slova a jak vzniklo? Slovo pekařský vzniklo příponou ze slova pekař, které je tedy jeho slovem základovým. Ke každému slovu hledáš to nejbližší, z něhož bylo utvořeno přímo.
  • Slova vznikají třemi hlavními způsoby. Odvozování: ze slova základového příponou (ryba → rybář), předponou (psát → napsat), nebo obojím zároveň (město → předměstí). Skládání: spojením dvou slov nebo kořenů, často spojovací samohláskou o (vodopád, černobílý). Zkracování: iniciálové zkratky z prvních písmen (ČR) a zkratková slova čtená jako slova (Čedok). Odvozené slovo má jeden kořen, složenina dva. Způsoby se mohou kombinovat.
  • Při odvozování se často mění hlásky. Souhlásky se střídají třeba takto: h/ž (kniha → knížka), k/č (mléko → mléčný), ch/š (ucho → ušní). Samohlásky se krátí nebo dlouží (řídit → řidič, dar → dárek). Kořen se proto v příbuzných slovech nemusí psát vždy stejně.
  • Názvy jazyků se tvoří od přídavných jmen na -ský a -cký příponou -ina: český → čeština, anglický → angličtina. Když základ končí na -š, skupina se zjednoduší (lotyšský → lotyština), a od přídavného jména německý se utvoří němčina.

Příklady

  1. 1.Stavba slova

    • pod-zim-n-í — předpona pod, kořen zim, přípona n, koncovka í; příbuzná slova: zima, zimní.
    • roz-hod-ova-t — předpona roz, kořen hod, přípona ova, koncovka t.
    • vod-n-í — bez předpony: kořen vod, přípona n, koncovka í.
    • hrad-0 — koncovka je nulová, slovo nese jen kořen; v tvaru hrad-u se objeví koncovka u.

  2. 2.Slova příbuzná a základová

    • ryba, rybí, rybář, rybník — společný kořen ryb, slova jsou příbuzná.
    • hora a horský jsou příbuzná; hora a horký ne: horký znamená velmi teplý a s horou významově nesouvisí.
    • ruka → ručka — základové slovo je ruka, přípona ka, v kořeni se střídá k/č.
    • pekařský — základové slovo je pekař, přidala se přípona ský.

  3. 3.Odvozování, skládání, zkracování

    • ryba → rybář — odvozování příponou.
    • psát → napsat — odvozování předponou.
    • město → předměstí — předponou i příponou zároveň (ze spojení před městem).
    • voda + pád → vodopád — skládání, spojovací samohláska o.
    • černý + bílý → černobílý — skládání dvou přídavných jmen.
    • Česká republika → ČR — iniciálová zkratka, čte se po písmenech.
    • Čedok — zkratkové slovo: vzniklo ze začátků slov v názvu cestovní kanceláře a čte se jako obyčejné slovo.

  4. 4.Hláskové změny při odvozování

    • kniha → knížka — h/ž a dloužení i/í.
    • mléko → mléčný — k/č.
    • ucho → ušní — ch/š.
    • řídit → řidič — krácení í/i.
    • dar → dárek — dloužení a/á.
    • český → čeština, anglický → angličtina — z -ský, -cký se před příponou -ina stane -šť-, -čť-.
    • německý → němčina — vypadne -e-; chybně němečtina je chybný tvar.

Podle pravidel

Kde si pravidlo ověřit: články Internetové jazykové příručky a jedna věta o tom, co v nich najdeš.

Úloha ve formátu přijímaček

naše úloha
Úloha v podobě, v jaké ji uvidíš v testu. Zkus ji vyřešit dřív, než otevřeš řešení.

Úloha 1.Vypiš z textu

Vypište z textu všechna slova příbuzná se slovem les. Slova napište přesně tak, jak jsou v textu.
Starý lesník vyšel za svítání z hájovny a zamířil lesní cestou k pasekám. Na mokrém listí se leskly kapky rosy. U potoka pozoroval, jak lesní zvěř chodí pít, a v houští našel čerstvé stopy po srnách. Večer se vrátil do polesí unavený, ale spokojený.

Úlohu jsme sestavili sami ve formátu přijímaček. Není to úloha CERMAT.

Totéž téma u maturity

co se mění
Katalog požadavků pro maturitu přistupuje k tématu z jiné strany než specifikace přijímaček. Čeká se, že rozlišíš základní způsoby tvoření slov — odvozování, skládání a zkracování i jejich kombinace —, určíš ve slovním tvaru předponu, kořen, příponu i koncovku a ke slovu odvozenému najdeš slovo základové. Specifikace přijímaček mluví jen o slovech příbuzných a o stavbě slova (předpona, kořen, přípona).
U maturity proto nestačí slovo jen rozebrat: musíš také pojmenovat, jak vzniklo, a poznat složeninu, zkratku i slovo odvozené předponou a příponou zároveň. Na stránce to procvičuje druhá úloha ve formátu didaktického testu s řešením.

Úloha 2.Přiřazování

Přiřaďte ke každému z následujících slov (1–4) způsob, jakým vzniklo (A–F).
  1. pekárna
  2. dřevorubec
  3. podnebí
  4. přepsat
  • A)odvozování příponou
  • B)odvozování předponou
  • C)odvozování předponou i příponou zároveň
  • D)skládání
  • E)iniciálová zkratka
  • F)zkratkové slovo

Úlohu jsme sestavili sami ve formátu didaktického testu. Není to úloha CERMAT.

Vyzkoušej si to

kontrola hned
Vyber nebo napiš odpověď a hned ji zkontroluj: řešení se ukáže pod úlohou. Jak hodnotí CERMAT: dávají se jen celé body a za nesprávné řešení se neudělují záporné body.
Přijímačky

Úloha 3. (0–1)

Které z následujících slov má kořen společný se slovem „zamrzlý“?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 4. (0–2)

Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda jsou to slova příbuzná (ANO), či nikoli (NE).
Slova „voda“ a „vodník“ jsou příbuzná.
Slova „vlas“ a „vlastní“ jsou příbuzná.
Slova „mrak“ a „mravenec“ jsou příbuzná.
Slova „hrad“ a „hradba“ jsou příbuzná.

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 5. (0–3)

Přiřaďte ke každému z následujících slov (1–3) způsob, jakým vzniklo (A–E).
  1. Aodvozování předponou
  2. Bodvozování příponou
  3. Cskládání
  4. Dodvozování předponou i příponou zároveň
  5. Ezkratkové slovo
1. sněhobílý
2. podkroví
3. zahrádka

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 6. (0–1)

Které z následujících slov je zkratkové slovo?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Víc úloh: vyřeš zdarma celý cvičný test

Časté chyby

kde se ztrácejí body
  • Koncovka se plete s příponou. Ve slově podzimní je í koncovka, ne přípona: poznáš ji tak, že se při skloňování mění (podzimního, podzimnímu). Přípona zůstává ve všech tvarech.
  • Hlásková změna kořene se bere za jiný kořen. Ve slovech kniha a knížka je kořen stejný, jen se změnilo h v ž a krátká samohláska se prodloužila; slova jsou tedy příbuzná. Dívej se na význam a na další příbuzná slova, ne jen na zápis.
  • Záměna odvozování a skládání. Slovo vodník je odvozené příponou ze slova voda, má jeden kořen. Složenina, třeba vodopád, má kořeny dva. Spojovací samohláska o je znamením složeniny.
  • U názvů jazyků se vkládá zbytečné -e-: chybně němečtina. Správně je němčina, protože se při tvoření -e- z přídavného jména německý vypustí.

Zapamatuj si

  • Kořen je společný všem příbuzným slovům; předpona stojí před ním, přípona a koncovka za ním.
  • Koncovka se při skloňování a časování mění, přípona ne.
  • Slova příbuzná mají stejný kořen i související význam, podobný začátek nestačí.
  • Slovo základové je to, z něhož je slovo odvozené utvořeno.
  • Odvozování má jeden kořen, skládání dva; zkracování dává zkratky a zkratková slova.
  • Při odvozování se hlásky střídají: h/ž, k/č, ch/š, délka samohlásky.

Otázky a odpovědi

  1. 1.Jak poznám ve slově koncovku?+
    Odpověď:Vytvoř další tvary slova, vyskloňuj ho nebo ho časuj, a sleduj, která část na konci se mění. U slova zimní se mění í (zimního, zimnímu), je to tedy koncovka. U neohebných slov, jako je příslovce zítra, koncovka není. U některých tvarů je koncovka nulová, třeba v 1. pádě slova hrad.
  2. 2.Jak najdu kořen slova?+
    Odpověď:Napiš si několik příbuzných slov a podívej se, co mají společné. U slov zima, zimní, zimovat a podzim je společné zim. Všímej si, že se kořen může lišit hláskou, jako ruka a ručka. Předpony a přípony pak odděl od kořene a ověř, že zbylá část dává smysl.
  3. 3.Čím se liší slovo příbuzné od slova základového?+
    Odpověď:Slova příbuzná mají společný kořen, těch může být víc: ryba, rybí, rybář. Slovo základové je jen jedno, nejbližší, z něhož je dané slovo utvořeno: ke slovu rybář je základové slovo ryba. Základové slovo je tedy vždy slovo příbuzné, ale příbuzné slovo nemusí být základové.
  4. 4.Jak poznám, zda je slovo složenina?+
    Odpověď:Spočítej kořeny. Slovo vodopád má dva, voda a pád, a spojuje je samohláska o; je to složenina. Slovo vodník má kořen jeden a příponu ník, je odvozené. Ne každá složenina má spojovací samohlásku, ale slovo se dvěma kořeny je vždy složené.
  5. 5.Co je zkratka a co zkratkové slovo?+
    Odpověď:Iniciálová zkratka se tvoří z prvních písmen názvu a čte se po písmenech: ČR, OSN. Zkratkové slovo se čte jako obyčejné slovo, skloňuje se a má rod: Čedok, Setuza. Grafické zkratky, jako tj. nebo tzn., se čtou jako plné znění.
  6. 6.Proč se v příbuzných slovech mění hlásky?+
    Odpověď:Při odvozování se k základovému slovu připojí přípona nebo předpona a koncová hláska kořene se přizpůsobí: ruka → ručka, ucho → ušní. Změny nejsou nahodilé, ale ne všechna slova je mají stejně. Proto je dobré příbuzná slova poznávat především podle významu.
  7. 7.Proč se píše „němčina“, a ne podle vzoru „čeština“?+
    Odpověď:Názvy jazyků od přídavných jmen na -ský, -cký se tvoří příponou -ina. Od slova německý se při tvoření vypouští -e-, a tak vzniká němčina. Tvar chybně němečtina je chyba, i když podle dvojice český → čeština by se zdál přirozený.

Souvisí s tématem

Všechna témata přijímaček z češtiny

Zdroje

Požadavky jsou převzaté ze specifikace požadavků pro jednotnou přijímací zkoušku 2026/2027 a z katalogu požadavků maturitní zkoušky z češtiny. Výklad, příklady, úlohy a řešení na této stránce jsou naše.

Stránka zkontrolována 2. listopadu 2026

Poslední úloha.

Vyřeš zdarma cvičný test č. 1 — 30 úloh ve formátu přijímaček, 60 minut