Kleksa

Přijímačky 2027 · Česko · Čeština

Větné členy: předmět, přívlastek shodný a neshodný, příslovečné určení a doplněk

Je to přívlastek, nebo příslovečné určení? Větný člen poznáš podle otázky, kterou položíš na slovo, které rozvíjí. Na této stránce k přijímačkám z češtiny najdeš otázky ke každému členu, příklady, úlohu ve formátu přijímaček s řešením a úlohy, které si hned zkontroluješ. Doplněk je navíc učivo pro maturitu.

Přijímačky: specifikace, oblast 5 „Skladba“; Maturita: katalog, 1.4 „Provede syntaktickou analýzu věty jednoduché a souvětí“ (skupina „Slovo, věta, souvětí“ tvoří orientačně 25–35 % testu).

Kde se téma zkouší

podle dokumentů CERMAT
Co o tématu říká specifikace přijímaček a katalog maturity a v jakých úlohách se objevuje v našich cvičných testech.

Pravidlo

vlastními slovy
  • Větné členy jsou základní (podmět a přísudek) a rozvíjející: předmět, přívlastek, příslovečné určení a doplněk. Každý rozvíjející člen se ptá na slovo, které rozvíjí. Správně ho určíš jen podle otázky, ne podle toho, jak slovo vypadá.
  • Předmět rozvíjí sloveso a je v jiném pádě než 1.: ptáš se koho, čeho, komu, čemu, koho, co, o kom, o čem, kým, čím (Babička upekla koláč., Pomáháme sousedovi., Mluvili jsme o prázdninách.). Může mít předložku.
  • Přívlastek rozvíjí podstatné jméno; ptáš se jaký, který, čí, kolik. Shodný se shoduje s řídícím jménem v pádě, čísle a rodě (modrá váza). Neshodný (tento termín se vyžaduje až u maturity) tvar nemění: 2. pád jména, předložkové spojení, příslovce nebo infinitiv (okno bytu, dům na kopci, chuť cestovat).
  • Přívlastek několikanásobný: každý přívlastek rozvíjí jméno zvlášť, mezi nimi je čárka a lze mezi ně vložit „a“ (vysoký, štíhlý muž). Přívlastek postupně rozvíjející: druhý přívlastek patří ke spojení „přívlastek + jméno“ a čárku nemá (starý dřevěný most).
  • Příslovečné určení rozvíjí sloveso, přídavné jméno nebo příslovce. Druhy a otázky: místa (kde, kam, odkud, kudy), času (kdy, jak dlouho), způsobu (jak), příčiny (proč), účelu (nač, za jakým účelem), podmínky (za jaké podmínky).
  • Doplněk (u maturity) rozvíjí zároveň sloveso a podmět nebo předmět: Matka přišla domů unavená. Ptáš se: Jaká přišla? Slovo se vztahuje i k podmětu. Několikanásobný větný člen tvoří dva nebo více členů téhož druhu spojených souřadně: chléb, mléko a sýr.
  • K maturitě patří i poznat chybnou větnou stavbu: souřadně se spojí věty nebo členy, které k sobě nepatří, nebo se pomíchají dvě vazby. Chybnou větu poznáš tak, že ověříš, zda se členy ptají na stejné slovo a mají stejnou stavbu.

Příklady

  1. 1.Předmět

    • Babička upekla koláč. — upekla koho, co? koláč → předmět ve 4. pádě.
    • Pomáháme sousedovi. — pomáháme komu? sousedovi → předmět ve 3. pádě.
    • Mluvili jsme o prázdninách. — mluvili o kom, o čem? o prázdninách → předmět ve 6. pádě s předložkou.
    • Bojím se bouřky. — bojím se koho, čeho? bouřky → předmět ve 2. pádě.

  2. 2.Přívlastek shodný a neshodný

    • Na polici stála modrá váza. — jaká váza? modrá → přívlastek shodný (shoduje se v pádě, čísle a rodě).
    • Okno bytu bylo otevřené. — okno čeho? bytu → přívlastek neshodný (2. pád jména).
    • Dům na kopci je prázdný. — jaký dům? na kopci → přívlastek neshodný (předložkové spojení).
    • Chuť cestovat ho nikdy neopustila. — jaká chuť? cestovat → přívlastek neshodný (infinitiv).

  3. 3.Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející

    • Vysoký, štíhlý muž stál u dveří. — čárka a možné „vysoký a štíhlý“ → přívlastek několikanásobný.
    • Starý dřevěný most se zřítil. — „dřevěný most“ tvoří celek, který je starý → přívlastek postupně rozvíjející, bez čárky.

  4. 4.Příslovečné určení

    • Děti si hrají na zahradě. — hrají kde? → příslovečné určení místa.
    • V pondělí píšeme test. — píšeme kdy? → příslovečné určení času.
    • Ředitel mluvil klidně. — mluvil jak? → příslovečné určení způsobu.
    • Z radosti poskočila. — poskočila proč? → příslovečné určení příčiny.
    • Šel do obchodu pro chléb. — šel nač? → příslovečné určení účelu (do obchodu je místa).
    • V případě deště se výlet odloží. — odloží se za jaké podmínky? → příslovečné určení podmínky.

  5. 5.Doplněk a několikanásobné členy

    • Matka přišla domů unavená. — jaká přišla? unavená → doplněk (patří k přišla i k matka).
    • Zvolili ho předsedou. — zvolili ho jako koho? předsedou → doplněk.
    • Koupili jsme chléb, mléko a sýr. — několikanásobný předmět.
    • Odpovídal klidně a srozumitelně. — několikanásobné příslovečné určení způsobu.

  6. 6.Chybná větná stavba (u maturity)

    • chybně Doufám, že to zvládneš a abys byl šťastný. — souřadně se spojily dvě různé vazby (že a aby); správně Doufám, že to zvládneš a že budeš šťastný.
    • chybně Mám rád sport a číst knihy. — souřadně se spojilo podstatné jméno s infinitivem; správně Mám rád sport a čtení knih.

Podle pravidel

Kde si pravidlo ověřit: články Internetové jazykové příručky a jedna věta o tom, co v nich najdeš.

Úloha ve formátu přijímaček

naše úloha
Úloha v podobě, v jaké ji uvidíš v testu. Zkus ji vyřešit dřív, než otevřeš řešení.

Úloha 1.Vypiš z textu

Vypište z textu všechna příslovečná určení místa.
V neděli jsme vyrazili z domu. Za vsí jsme došli k lesu a pod starým dubem našli studánku. Pili jsme chladnou vodu a odpočívali na mechu.

Úlohu jsme sestavili sami ve formátu přijímaček. Není to úloha CERMAT.

Vyzkoušej si to

kontrola hned
Vyber nebo napiš odpověď a hned ji zkontroluj: řešení se ukáže pod úlohou. Jak hodnotí CERMAT: dávají se jen celé body a za nesprávné řešení se neudělují záporné body.
Přijímačky

Úloha 2. (0–3)

Přiřaďte k jednotlivým větám (1–3) větný člen (A–E), kterým je uvedený výraz.
  1. Apříslovečné určení času
  2. Bpřívlastek shodný
  3. Cpodmět
  4. Dpříslovečné určení místa
  5. Epředmět
1. Ve větě „Přinesl čerstvé pečivo.“ je výraz čerstvé
2. Ve větě „Zítra píšeme test.“ je výraz zítra
3. Ve větě „Pomáháme sousedovi.“ je výraz sousedovi

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 3. (0–2)

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
Ve větě „Dcera čte zajímavou knihu.“ je slovo zajímavou přívlastek shodný.
Ve větě „Cesta do školy trvá deset minut.“ je spojení do školy příslovečné určení místa.
Ve větě „Ptáci se vrátili na jaře.“ je spojení na jaře příslovečné určení času.
Ve větě „Čekáme na autobus.“ je spojení na autobus příslovečné určení místa.

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 4. (0–1)

Ve které z následujících vět je příslovečné určení příčiny?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 5. (0–1)

Která z následujících vět obsahuje přívlastek?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 6. (0–1)

Napište náležitý tvar slova uvedeného v závorce.
Učitel pochválil novou (žákyně) . Dnes se zabýváme (téma) . Hovořili jsme s (ředitel) .

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Víc úloh: vyřeš zdarma celý cvičný test

Časté chyby

kde se ztrácejí body
  • Předmět se plete s podmětem: ve větě Líbí se mi ta hra. je podmětem hra a předmětem mi. Podmět je v 1. pádě, předmět v jiném.
  • Předložkové spojení se vždycky bere za příslovečné určení. V čekat na autobus se ptáš na koho, co, je to předmět; v dům na kopci rozvíjí spojení jméno dům, je to přívlastek.
  • Přívlastek se hledá u slovesa: v Dlouhá cesta nás unavila. rozvíjí dlouhá jméno cesta. Příslovečné určení se ptá na sloveso, přívlastek na podstatné jméno.
  • Mezi přívlastky postupně rozvíjející se píše čárka: starý dřevěný most je celek, čárku nemá. Čárka patří jen k přívlastku několikanásobnému: vysoký, štíhlý muž.

Zapamatuj si

  • Předmět: pád jiný než 1., otázky koho, čeho, komu, čemu, o kom, o čem, kým, čím.
  • Přívlastek rozvíjí jméno a ptá se jaký, který, čí, kolik; příslovečné určení rozvíjí sloveso a ptá se kde, kdy, jak, proč.
  • Přívlastek shodný se shoduje, neshodný nemění tvar: okno bytu, dům na kopci, chuť cestovat.
  • Čárka se píše mezi přívlastky několikanásobné, nikoli mezi přívlastky postupně rozvíjející.
  • Druhy příslovečného určení jsou: místa, času, způsobu, příčiny, účelu a podmínky.
  • Doplněk (u maturity) patří zároveň ke slovesu a k podmětu nebo předmětu.

Otázky a odpovědi

  1. 1.Jak poznám předmět?+
    Odpověď:Předmět rozvíjí sloveso a stojí v jiném pádě než v 1. Ptáš se: koho, co, komu, čemu, o kom, o čem, kým, čím. Ve větě Hledáme ztracený klíč. se ptáš hledáme koho, co? a odpovídá ztracený klíč, tedy předmět. Může mít i předložku (čekat na autobus).
  2. 2.Jak se liší přívlastek od příslovečného určení?+
    Odpověď:Přívlastek rozvíjí podstatné jméno a ptá se jaký, který, čí, kolik. Příslovečné určení rozvíjí sloveso (přídavné jméno, příslovce) a ptá se kde, kdy, jak, proč. Ve větě Dům na kopci je prázdný. rozvíjí na kopci jméno dům, je to přívlastek; ve větě Bydlím na kopci. rozvíjí sloveso bydlím, je to příslovečné určení místa.
  3. 3.Co je přívlastek shodný a neshodný?+
    Odpověď:Shodný se shoduje s řídícím jménem v pádě, čísle a rodě: modrá váza, modré vázy. Neshodný se podle jména nemění: je to jméno ve 2. pádě (okno bytu), jméno s předložkou (dům na kopci), příslovce (cesta zpět) nebo infinitiv (touha cestovat). Termín přívlastek neshodný se vyžaduje až u maturity.
  4. 4.Jak poznám přívlastek několikanásobný?+
    Odpověď:Každý z přívlastků rozvíjí jméno samostatně. Mezi nimi je čárka a můžeš mezi ně vložit „a“: vysoký, štíhlý muž = vysoký a štíhlý muž. U přívlastku postupně rozvíjejícího to nejde: starý dřevěný most není starý a dřevěný most, protože „starý“ patří k celku „dřevěný most“.
  5. 5.Co je doplněk?+
    Odpověď:Doplněk je větný člen, který se vztahuje zároveň ke slovesu a k podmětu nebo předmětu. Ve větě Matka přišla domů unavená. říká slovo unavená, jaká matka byla, když přicházela. Pomůže ti otázka jaká přišla, nikoli jaká matka. Doplněk patří k učivu maturity.
  6. 6.Jak určím druh příslovečného určení?+
    Odpověď:Zeptej se na sloveso otázkou: kde, kam, odkud, kudy (místo), kdy, jak dlouho (čas), jak (způsob), proč (příčina), nač, za jakým účelem (účel), za jaké podmínky (podmínka). Ve větě Z únavy usnul. se ptáš proč usnul? a určuješ příčinu.
  7. 7.Jak poznám několikanásobný větný člen?+
    Odpověď:Dva nebo více členů téhož druhu rozvíjí totéž slovo a jsou spojeny souřadně, čárkou nebo spojkou: Koupili jsme chléb, mléko a sýr. Jde o několikanásobný předmět. Stejně tak může být několikanásobný podmět, přívlastek nebo příslovečné určení.

Souvisí s tématem

Všechna témata přijímaček z češtiny

Zdroje

Požadavky jsou převzaté ze specifikace požadavků pro jednotnou přijímací zkoušku 2026/2027 a z katalogu požadavků maturitní zkoušky z češtiny. Výklad, příklady, úlohy a řešení na této stránce jsou naše.

Stránka zkontrolována 2. listopadu 2026

Poslední úloha.

Vyřeš zdarma cvičný test č. 1 — 30 úloh ve formátu přijímaček, 60 minut