Kleksa

Přijímačky 2027 · Česko · Čeština

Souvětí souřadné: poměry mezi větami hlavními a mezi několikanásobnými větnými členy

Jsou dvě věty v souvětí rovnocenné? Pak je to souvětí souřadné a záleží na tom, v jakém poměru jsou jeho věty. Na této stránce k přijímačkám z češtiny najdeš šest poměrů se spojovacími výrazy, příklady, úlohu ve formátu přijímaček s řešením a úlohy, které si hned zkontroluješ.

Přijímačky: specifikace, oblast 5 „Skladba“; Maturita: katalog, 1.4 „Provede syntaktickou analýzu věty jednoduché a souvětí“ (skupina „Slovo, věta, souvětí“ tvoří orientačně 25–35 % testu).

Kde se téma zkouší

podle dokumentů CERMAT
Co o tématu říká specifikace přijímaček a katalog maturity a v jakých úlohách se objevuje v našich cvičných testech.

Pravidlo

vlastními slovy
  • Souvětí souřadné tvoří dvě nebo více vět hlavních. Jsou rovnocenné, žádná nezávisí na druhé a spojují se spojkou nebo jen čárkou. Stejně můžeš souřadně spojit i dva větné členy téhož druhu ve větě jednoduché.
  • 1. Najdi přísudky a rozděl souvětí na věty. 2. Ověř, že žádná věta neuvozuje druhou podřadicí spojkou ani zájmenem. 3. Najdi spojovací výraz mezi větami. 4. Podle významu urči poměr, protože stejná spojka může vyjadřovat různé poměry.
  • Slučovací poměr (a, i, ani, a pak): věty se jen řadí vedle sebe. Vylučovací poměr (nebo, či, buď … nebo): vybereš jednu z možností. Odporovací poměr (ale, však, a přesto, a přece): druhá věta něco omezuje nebo popírá.
  • Stupňovací poměr (nejen … ale i, a dokonce, ba i): druhá věta říká víc než první věta v souvětí. Příčinný (důvodový) poměr (neboť, vždyť, totiž): druhá věta dává důvod toho, co říká první. Důsledkový poměr (proto, a proto, a tak, tudíž): druhá věta říká důsledek.
  • Příčinu od důsledku odliš otázkou: která věta říká, proč se něco stalo, a která, co z toho plyne? V souvětí Usnul, neboť byl unavený. dává druhá věta důvod, v souvětí Byl unavený, a proto usnul. druhá věta říká důsledek.
  • Čárka: před spojkou ve slučovacím poměru se nepíše (a, i, ani), před spojovacím výrazem v jiném poměru ano. Před a ji píšeš v poměru odporovacím, stupňovacím a důsledkovém a tam, kde a znamená „a proto“ nebo „a přece“. U nebo a či rozhoduje význam: nabízí-li se kterákoli z možností (Zavolej nebo napiš.), čárka se nepíše; stojí-li možnosti proti sobě, píše se. Podrobně na stránce o čárkách.
  • Spojovací výraz nahrazuješ takovým, který vyjadřuje stejný poměr, aby význam zůstal. Za ale dosadíš jenže, za proto výraz tudíž. Spojka jiného poměru význam mění: nebo není totéž co a.

Příklady

  1. 1.Poměr slučovací

    • Rozdělali oheň a pak uvařili čaj. — druhá věta jen navazuje; a pak je slučovací, čárka se nepíše.
    • Žáci psali test a učitelka rozdávala papíry. — oba děje probíhají vedle sebe a čárku před a nepíšeš.

  2. 2.Poměr vylučovací a odporovací

    • Půjdeme pěšky, nebo pojedeme autobusem. — jedna z možností vylučuje druhou, před nebo stojí čárka.
    • Buď se omluvíš, nebo odejdeš. — dvojitý spojovací výraz buď … nebo, čárka stojí před druhým z nich.
    • Chtěl vyhrát, ale nestačil na soupeře. — druhá věta omezuje první, poměr odporovací.
    • Bylo chladno, a přesto jsme šli ven. — a přesto je odporovací, před a stojí čárka.

  3. 3.Poměr stupňovací

    • Nejen nám pomohl, ale i nás pozval na oběd. — druhá věta říká víc než první a poměr je stupňovací.
    • Hrál výborně, a dokonce dal tři góly. — a dokonce je znak stupňovacího poměru, čárka před a.

  4. 4.Poměr příčinný a důsledkový

    • Otevřeli jsme okno, neboť v pokoji bylo dusno. — druhá věta dává důvod → poměr příčinný.
    • Nevolej mu, vždyť spí. — vždyť uvozuje důvod → poměr příčinný.
    • Pršelo, a proto jsme zůstali doma. — druhá věta říká důsledek → poměr je důsledkový a čárka stojí před a.
    • Byl nachlazený, tudíž nešel do školy. — tudíž uvozuje důsledek → poměr důsledkový.

  5. 5.Spojovací výraz nahradit; členy ve větě jednoduché

    • Chtěl přijít, ale nemohl. — za ale dosadíš jenže, poměr odporovací zůstane.
    • Půjdu domů, nebo zůstanu. — kdybys dosadil a, vyjádřil bys obojí, ne volbu: význam by se změnil.
    • Mluvil tiše, ale zřetelně. — souřadně spojené příslovečné určení způsobu v poměru odporovacím, čárka před ale.
    • Na stole ležely tužky a sešity. — souřadně spojené podměty v poměru slučovacím, bez čárky.

Podle pravidel

Kde si pravidlo ověřit: články Internetové jazykové příručky a jedna věta o tom, co v nich najdeš.

Úloha ve formátu přijímaček

naše úloha
Úloha v podobě, v jaké ji uvidíš v testu. Zkus ji vyřešit dřív, než otevřeš řešení.

Úloha 1.Přiřazování

Přiřaďte k následujícím souvětím (1–4) význam poměru mezi větami hlavními (A–F). Dvě možnosti zůstanou nevyužité.
  1. Počkáme na tebe, nebo půjdeme napřed?
  2. Dnes nepůjdu ven, neboť mám chřipku.
  3. Mráz zničil úrodu, tudíž ceny ovoce vzrostly.
  4. Soutěž nejen vyhrála, ale také překonala rekord.
  • A)poměr slučovací
  • B)poměr vylučovací
  • C)poměr odporovací
  • D)poměr stupňovací
  • E)poměr příčinný
  • F)poměr důsledkový

Úlohu jsme sestavili sami ve formátu přijímaček. Není to úloha CERMAT.

Vyzkoušej si to

kontrola hned
Vyber nebo napiš odpověď a hned ji zkontroluj: řešení se ukáže pod úlohou. Jak hodnotí CERMAT: dávají se jen celé body a za nesprávné řešení se neudělují záporné body.
Přijímačky

Úloha 2. (0–2)

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
Mezi větami v souvětí „Chtěl odjet, ale nemohl.“ je poměr odporovací.
Mezi větami v souvětí „Nevolej mu, vždyť spí.“ je poměr důsledkový.
Mezi větami v souvětí „Kývni, nebo zavrť hlavou.“ je poměr slučovací.
V souvětí „Žáci psali test a učitelka rozdávala papíry.“ se před spojkou a píše čárka.

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 3. (0–1)

Vypište ze souvětí přísudky obou vět hlavních.
Mráz zesílil a řeka zamrzla. první věta: druhá věta:

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 4. (0–1)

Ve kterém z následujících souvětí je poměr mezi větami příčinný?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 5. (0–1)

Který z následujících spojovacích výrazů je třeba doplnit na vynechané místo, aby mezi větami byl poměr odporovací? Byl velmi unavený, (•••) usnout nemohl.

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Víc úloh: vyřeš zdarma celý cvičný test

Časté chyby

kde se ztrácejí body
  • Poměr se určuje jen podle spojky. Spojka a ale může vyjadřovat poměr slučovací (a pak), odporovací (a přesto) i důsledkový (a proto). Rozhoduje význam druhé věty.
  • Příčina se plete s důsledkem. Zeptej se, která věta říká důvod: v souvětí Nevolej mu, vždyť spí. je důvod ve druhé větě, proto je poměr příčinný, ne důsledkový.
  • Spojka ale se bere vždy za odporovací. Ve dvojici nejen … ale také vyjadřuje poměr stupňovací, protože druhá věta říká víc než první.
  • Čárka se píše před každé a: chybně Rozdělali oheň, a pak uvařili čaj. Ve slučovacím poměru (a pak, a také) se čárka nepíše.

Zapamatuj si

  • Souvětí souřadné tvoří věty hlavní a žádná z nich nezávisí na druhé.
  • Poměrů je šest: slučovací, vylučovací, odporovací, stupňovací, příčinný a důsledkový.
  • Poměr urči podle významu druhé věty, a ne jen podle spojky.
  • Příčinný: druhá věta dává důvod (neboť, vždyť). Důsledkový: druhá věta je důsledek (proto, tudíž).
  • Čárka není před slučovacím a, i, ani, ale v jiných poměrech ano.
  • Spojovací výraz nahraď výrazem stejného poměru, aby se zachoval význam.

Otázky a odpovědi

  1. 1.Jak poznám souvětí souřadné?+
    Odpověď:Skládá se z vět hlavních, které jsou rovnocenné: žádná neuvozuje druhou podřadicí spojkou ani zájmenem. V souvětí Slunce zapadlo a setmělo se. jsou dva přísudky a obě věty mohou stát samostatně. V souvětí podřadném má jedna věta spojovací výraz a závisí na druhé.
  2. 2.Jak poznám poměr mezi větami hlavními?+
    Odpověď:Zeptej se, jaký vztah je mezi nimi. Je to jen řazení (slučovací), volba (vylučovací), omezení či protiklad (odporovací), stupňování (stupňovací), důvod (příčinný), nebo důsledek (důsledkový)? Spojka ti pomůže, ale musíš přečíst celý význam.
  3. 3.Jaký je rozdíl mezi příčinným a důsledkovým poměrem?+
    Odpověď:V příčinném poměru druhá věta říká důvod: Zůstal doma, neboť pršelo. V důsledkovém říká druhá věta, co z první plyne: Pršelo, a proto zůstal doma. Obě souvětí popisují totéž, jen se pořadí příčiny a důsledku obrátilo.
  4. 4.Píše se čárka před „a“ v souvětí souřadném?+
    Odpověď:Záleží na poměru. Ve slučovacím poměru se čárka nepíše: Umyli jsme se a šli spát. V poměru odporovacím, stupňovacím a důsledkovém ano: Bylo chladno, a přesto šli ven. Pravidla čárky najdeš na stránce o psaní čárek.
  5. 5.Mohou být souřadně spojeny i větné členy?+
    Odpověď:Ano, i ve větě jednoduché. Stejné poměry se objevují mezi členy: slučovací (tužky a sešity), odporovací (tiše, ale zřetelně), vylučovací nebo stupňovací. Spojovací výrazy i čárky se řídí stejnými pravidly jako mezi větami.
  6. 6.Jak nahradím spojovací výraz tak, aby význam zůstal?+
    Odpověď:Zvol výraz stejného poměru. Odporovací ale nahradíš výrazem jenže, důsledkové proto výrazem tudíž, příčinné neboť výrazem vždyť. Po záměně větu přečti a ověř, že neříká něco jiného.
  7. 7.Co je souvětí smíšené?+
    Odpověď:Je to souvětí, v němž se objevují věty souřadné i podřadné: Přijeli jsme domů a hned jsme vybalili věci, které jsme koupili. První dvě věty jsou souřadné, třetí je vedlejší přívlastková.

Souvisí s tématem

Všechna témata přijímaček z češtiny

Zdroje

Požadavky jsou převzaté ze specifikace požadavků pro jednotnou přijímací zkoušku 2026/2027 a z katalogu požadavků maturitní zkoušky z češtiny. Výklad, příklady, úlohy a řešení na této stránce jsou naše.

Stránka zkontrolována 2. listopadu 2026

Poslední úloha.

Vyřeš zdarma cvičný test č. 1 — 30 úloh ve formátu přijímaček, 60 minut