Kleksa

Přijímačky 2027 · Česko · Čeština

Podmět a přísudek: základní skladební dvojice, druhy podmětu a druhy přísudku

Kdo je ve větě podmět a co je přísudek? Základní skladební dvojici najdeš otázkou kdo, co a slovesem v osobním tvaru. Na této stránce k přijímačkám z češtiny najdeš postup, druhy podmětu a přísudku, příklady, úlohu ve formátu přijímaček s řešením a úlohy, které si hned zkontroluješ.

Přijímačky: specifikace, oblast 5 „Skladba“; Maturita: katalog, 1.4 „Provede syntaktickou analýzu věty jednoduché a souvětí“ (skupina „Slovo, věta, souvětí“ tvoří orientačně 25–35 % testu).

Kde se téma zkouší

podle dokumentů CERMAT
Co o tématu říká specifikace přijímaček a katalog maturity a v jakých úlohách se objevuje v našich cvičných testech.

Pravidlo

vlastními slovy
  • Základní skladební dvojici tvoří podmět a přísudek. Podmět říká, o kom nebo o čem se ve větě mluví; přísudek říká, co podmět dělá, co se s ním děje nebo jaký je. Podmět vyjádřený podstatným jménem nebo zájmenem stojí v 1. pádě.
  • 1. Najdi sloveso v osobním tvaru: je jádrem přísudku. 2. Zeptej se: Kdo, co (to dělá, je …)? Slovo v 1. pádě, které odpoví, je podmět. 3. Ověř to: změníš-li číslo podmětu, změní se i číslo přísudku. 4. Zbývá-li sloveso bez podmětu, hledej podmět nevyjádřený.
  • Podmět vyjádřený je ve větě napsán (Žáci psali.). Podmět nevyjádřený ve větě chybí a poznáš ho podle osoby a čísla slovesa (Psali jsme. = my) nebo z předchozí věty (Babička se vrátila. Hned usnula.). Věta, ve které podmět není ani nevyjádřený (Prší.), je jednočlenná.
  • Podmět bývá holý (jediné slovo: soused), rozvitý (s přívlastky: starý soused z vedlejšího domu) nebo několikanásobný (Karel a Jana). Vyjádřit ho může podstatné jméno, zájmeno, číslovka nebo infinitiv (Plavat je zdravé.).
  • Přísudek slovesný jednoduchý tvoří jediné sloveso, a to i ve složeném tvaru (spí, budeme psát). Přísudek slovesný složený tvoří modální nebo fázové sloveso a infinitiv (musíme odevzdat, začala malovat). Zvratné se u sloves, která bez něj nestojí (smát se, bát se), patří k přísudku (se smějí).
  • Přísudek jmenný se sponou tvoří sloveso být (nebo stát se, bývat) a jmenná část: podstatné nebo přídavné jméno (Bratr je lékař., Polévka byla horká.). Spona sama význam nenese. Samostatné je ve významu „nachází se“ (Na parapetu je váza.) je přísudek slovesný.
  • Jmenná část po být stojí v 1. pádě (Strýc je učitel.), u povolání a přechodné vlastnosti i v 7. pádě (Strýc je učitelem.). Po stát se bývá 7. pád (Kamarádka se stala učitelkou.).

Příklady

  1. 1.Podmět vyjádřený a nevyjádřený

    • Žáci se smějí vtipu. — podmět žáci, přísudek se smějí (zvratné se patří k přísudku).
    • Včera jsme navštívili muzeum. — podmět nevyjádřený (my), přísudek jsme navštívili.
    • Maminka se vrátila z obchodu. Hned začala vařit večeři. — ve druhé větě je podmět nevyjádřený (maminka), přísudek začala vařit.
    • Zazvonil zvonek. — podmět zvonek stojí až za přísudkem zazvonil.
    • Bolí mě hlava. — podmět je hlava (1. pád), přísudek bolí; mě je předmět, ne podmět.

  2. 2.Podmět holý, rozvitý, několikanásobný

    • Dědeček čte noviny. — holý podmět dědeček.
    • Starý soused z vedlejšího domu zalévá květiny. — rozvitý podmět starý soused z vedlejšího domu, jeho jádrem je soused.
    • Karel a Jana jedou k babičce. — několikanásobný podmět Karel a Jana.
    • Plavat je zdravé. — podmět je infinitiv plavat, přísudek je zdravé je jmenný se sponou.

  3. 3.Přísudek slovesný

    • Vlak odjel včas. — přísudek slovesný jednoduchý: jedno sloveso odjel.
    • Zítra budeme psát test. — slovesný přísudek se složeným tvarem budoucího času: budeme psát.
    • Musíme odevzdat úkol. — přísudek slovesný složený: modální sloveso musíme a infinitiv odevzdat.
    • Dcera začala malovat obrázek. — přísudek slovesný složený: fázové sloveso začala a infinitiv malovat.

  4. 4.Přísudek jmenný se sponou

    • Bratr je lékař. — spona je, jmenná část lékař.
    • Polévka byla horká. — spona byla, jmenná část horká.
    • Kamarádka se stala učitelkou. — spona se stala, jmenná část učitelkou (7. pád).
    • Na parapetu je váza. — je zde znamená „nachází se“, je to přísudek slovesný, ne spona.

Podle pravidel

Kde si pravidlo ověřit: články Internetové jazykové příručky a jedna věta o tom, co v nich najdeš.

Úloha ve formátu přijímaček

naše úloha
Úloha v podobě, v jaké ji uvidíš v testu. Zkus ji vyřešit dřív, než otevřeš řešení.

Úloha 1.Základní skladební dvojice

Napište, který výraz je v každé z následujících vět podmětem a který přísudkem. Ve větě, kde podmět chybí, napište „nevyjádřený“.
1. V zahradě za domem kvetly červené růže. 2. Dlouho jsme stáli na zastávce. 3. Naše sousedka je výborná kuchařka. 4. Za soumraku přijela poslední tramvaj.

Úlohu jsme sestavili sami ve formátu přijímaček. Není to úloha CERMAT.

Vyzkoušej si to

kontrola hned
Vyber nebo napiš odpověď a hned ji zkontroluj: řešení se ukáže pod úlohou. Jak hodnotí CERMAT: dávají se jen celé body a za nesprávné řešení se neudělují záporné body.
Přijímačky

Úloha 2. (0–2)

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
Ve větě „Ráno jsme šli na procházku.“ je podmět nevyjádřený.
Ve větě „Bolí mě hlava.“ je podmětem slovo mě.
Ve větě „Polévka byla horká.“ je přísudek jmenný se sponou.
Ve větě „Bratr začal číst.“ je přísudek jmenný se sponou.

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 3. (0–1)

Vypište z věty podmět a přísudek.
Před školou rozkvetly první tulipány. podmět: přísudek:

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 4. (0–1)

Ve které z následujících vět je podmět nevyjádřený?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Přijímačky

Úloha 5. (0–1)

Ve které z následujících vět je přísudek jmenný se sponou?

Úloha sestavená pro tuto stránku.

Víc úloh: vyřeš zdarma celý cvičný test

Časté chyby

kde se ztrácejí body
  • Podmět se hledá ve 4. pádě: ve větě Pozoruji ptáky. není podmětem ptáky. Podmět vyjádřený jménem stojí v 1. pádě; tady je nevyjádřený (já) a ptáky je předmět.
  • Za podmět se bere slovo, které označuje osobu, jíž se děj týká. Ve větě Bolí mě hlava. je podmětem hlava, ne mě. Zeptej se: Kdo, co bolí? Hlava.
  • Spona se plete s plnovýznamovým je: věta Na parapetu je váza. nemá přísudek jmenný se sponou, protože je zde znamená „nachází se“.
  • Zvratné se se z přísudku vynechá: v přísudku se smějí patří se ke slovesu a vypisuje se spolu s ním.
  • Nevyjádřený podmět se plete s větou bez podmětu: ve větě Psali jsme. podmět jen není napsán, je to my. Teprve věta Prší. nemá podmět žádný.

Zapamatuj si

  • Podmět vyjádřený jménem je v 1. pádě; najdeš ho otázkou kdo, co + přísudek.
  • Základní skladební dvojici tvoří podmět a přísudek.
  • Nevyjádřený podmět poznáš podle tvaru slovesa (jdeme = my).
  • Přísudek slovesný: spí, budu psát, musím jít. Přísudek jmenný se sponou: je + jméno (Bratr je lékař.).
  • Zvratné se patří k přísudku.
  • Podmět hledej i za přísudkem: Zazvonil zvonek.

Otázky a odpovědi

  1. 1.Jak najdu podmět ve větě?+
    Odpověď:Najdi sloveso v osobním tvaru a zeptej se: Kdo, co (to dělá)? Odpověď v 1. pádě je podmět. Ve větě Na dvoře štěkal pes. se ptáme: Kdo štěkal? Pes. Podmět tedy stojí až za přísudkem. Pozor, ve 4. pádě podmět nikdy není.
  2. 2.Co je základní skladební dvojice?+
    Odpověď:Je to dvojice podmět a přísudek, na které věta stojí. Ostatní větné členy, například předmět a příslovečné určení, se k ní jen přidávají. Ve větě Kluk čte knihu. je základní skladební dvojicí kluk čte; knihu je předmět.
  3. 3.Jak poznám, že je podmět nevyjádřený?+
    Odpověď:Ve větě je sloveso v osobním tvaru, ale žádné slovo v 1. pádě, které by na otázku kdo, co odpovědělo. Podmět pak určíš podle osoby a čísla slovesa: sedíme = my. Někdy ho najdeš v předchozí větě: Lékař přišel. Hned se posadil.
  4. 4.Čím se liší přísudek slovesný od jmenného se sponou?+
    Odpověď:U slovesného přísudku nese význam sloveso (běží, musí jít). U jmenného se sponou ho nese jméno a sloveso být je jen spona: Bratr je lékař. Sloveso být bez jména by přísudkem nebylo: věta Bratr je. ztrácí smysl.
  5. 5.Patří zvratné „se“ k přísudku?+
    Odpověď:Ano, u sloves, která bez něj nestojí. Zvratné se patří ke slovesu, a proto k přísudku: ve větě Dědeček se usmál. je přísudek se usmál. Ve větě Žáci se smějí vtipu. je tedy podmětem žáci a přísudkem se smějí.
  6. 6.Je ve větě „Prší.“ podmět?+
    Odpověď:Ne. Věta Prší. nemá podmět ani nevyjádřený: nelze se zeptat kdo, co prší. Má jen přísudek slovesný, a proto je to věta jednočlenná. Nevyjádřený podmět má naopak věta Přijdeme později., protože tvar slovesa říká, že jde o my.
  7. 7.Píše se jmenná část po „být“ v 1., nebo v 7. pádě?+
    Odpověď:Po slovese být stojí jmenná část většinou v 1. pádě: Strýc je učitel. Sedmý pád se hodí u povolání nebo přechodné vlastnosti: Strýc je učitelem. Po sponě stát se bývá 7. pád: Kamarádka se stala učitelkou.

Souvisí s tématem

Všechna témata přijímaček z češtiny

Zdroje

Požadavky jsou převzaté ze specifikace požadavků pro jednotnou přijímací zkoušku 2026/2027 a z katalogu požadavků maturitní zkoušky z češtiny. Výklad, příklady, úlohy a řešení na této stránce jsou naše.

Stránka zkontrolována 2. listopadu 2026

Poslední úloha.

Vyřeš zdarma cvičný test č. 1 — 30 úloh ve formátu přijímaček, 60 minut